Vlčice

Když jsem se o tom filmu dozvěděl, přišlo mi to jako potenciální pecka - polský horor z 80. let o ženě - vlkodlakovi? To znělo velmi slibně. Bezprostředně po zhlédnutí z toho ale mám rozporuplné pocity - je tam skutečně několik výborných momentů, při nichž člověku tuhne krev v žilách, bohužel by se ale v celém filmu daly s bídou spočítat na prstech jedné ruky, a zbytek je vyplněn jakýmsi velmi nezáživným dějem, který mě silně nebavil (navíc jsem se vůbec nechytal ohledně té politické omáčky okolo, protože mě polské dějiny nikdy nezajímaly), a celkově to skoro vůbec nemá žádnou strašidelnou atmosféru a vyloženě jsem se u toho nudil a táhlo se mi to neskutečně - abych byl nakonec v poslední scéně odměněn nádherným finálním rozuzlením-záběrem, ale jestli bych se na ten film podíval znovu, tím si skutečně nejsem jistý. Btw. ten děj mi trochu připomněl Klímovo romaneto Utrpení knížete Sternenhocha. (15.12.2021)

David'82 to ve svém komentáři vystihl naprosto trefně. Být z toho maximálně hodinévá povídka, bylo by to natřískané nádhernou atmosférou, mysteriozitou a strašidelným nevědomím. Takhle mě zřejmě nejznámější (a některými pokládaný za nějlepší) polský horror docela i zklamal, protože jsem se dost často nudil a film je spíše jakousi historicko-dramatickou romancí o hnilobě a morální degradaci tehdejší vyšší společnosti a ty lidové strašidelné prvky, jež jsou pojaty hodně dobře, leč je jich na celý film poměrně málo, se v tom trochu ztrácí. Při těch horrorovějších pasážích ta atmosféra i sem tam vystoupá do příjemných rovin, ale celkově mě ten film moc nezaujal. Zaujala mě postava a herecké ztvárnění Kacpera Wosińského, takový trochu rozporuplný a kontroverzní samorost, naopak, Iwona Bielská mi docela lezla na nervy a působila na mě velice nepříjemně (což byl možná vzhledem k charakteru její postavy asi účel). No, jsem rád, že jsem to viděl, ale znovu do toho už asi nepůjdu a že bych to někomu doporučoval. Rozhodně znám více zajímavějších a lepších polských horrorů... (04.11.2011)

Být to o polovinu kratší, tak je z toho fenomenální povídka s atmosférou plnou plískanic, odlehlých širých zasněžených dálav a mlhy. S touto stopáží jsem si ovšem v půlce začal (jakkoli nerad) uvědomovat *zííív*, že se během střední části *zííííív*, vlastně vůbec nic neděje*zííííííív* a finále, které tomu dodá patřičnou šťávu, je v tu chvíli stále ještě v nedohlednu. (04.10.2009)

Polská hororová legenda, která i dnes dokáže na několika místech obstojně strašit, ale většinu času jen nudí. Atmosféra 19.století, odlehlého zámku a zasněžené krajiny je slušná, ale využita mohla být jistě daleko lépe. Film mého mládí to nebyl, nemám k němu nostalgický vztah, dnešním pohledem tedy vlkodlačí raritka, až po okraj rozvleklého děje naplněna vatou. (16.01.2009)

Jeden z pamätných hororov, ktoré vznikli v bývalom východnom bloku, ktorý si zakladá na postupnej gradácii deja a na mrazivej atmosfére . Vlčica je vlastne strašidelná gotická historka o prekliatej grófke zo zámku, ktorá sa z nevyjasnených dôvodov mení na vlčicu. Aj protagonista Wosinski je v podstate romantický hrdina, ktorý vzdoruje neznámej hrôze. Tento poľský horor narába s tajomstvom, obsahuje veľa znepokojujúcich podnetov, ktoré držia diváka v napätí až do prekvapujúceho a otvoreného konca. Navyše spracováva niekoľko zaujímavých tém ako posadnutosť, kliatba a odvrátenie od cirkvi, ktoré nikdy nestrácajú na diváckej atraktivite. A ešte: príšerné vytie vlčice v snehovej búrke je zvukom, na ktorý sa len tak ľahko nezabúda. Nazdávam sa, že Vlčica je aj s odstupom času pôsobivým diváckym zážitkom. Dávam 5 hviezd, a nielen z nostalgie. (15.01.2010)