Le Mystère des rivières volantes d'Amazonie
Rivers Above the Canopy
Obsahy(1)
Stromy v amazonském pralese denně vypouštějí miliardy tun vodní páry, které tvoří fenomén „létajících řek“. Pokud by zmizely, jaký by to mělo ekologický dopad na naši planetu... Slyšeli jste někdy pojem létající řeka? Jedná se o pohyb velkého množství vodní páry v ovzduší z Amazonie do jiných částí Jižní Ameriky. Prales uvolňuje vodní páry do atmosféry transpirací a tato vlhkost se ukládá na jiných lokalitách ve formě srážek, a vytváří tak virtuální řeku. Průměrný strom vypustí do atmosféry každý den 1000 litrů vodní páry. Bylo zjištěno, že zatímco každý metr čtvereční povrchu moře odpařuje každý den jeden litr vody, stejná plocha lesa vypařuje asi osmkrát tolik kvůli více vrstvám listoví v koruně stromů. Hlavní proudění vzduchu v povodí Amazonky je na jihozápad. Když tato vzduchová hmota dosáhne And, pohoří působí jako „přirozená bariéra“, která přesměruje obrovské objemy vlhkého vzduchu do střední a jižní Brazílie a také do severní Argentiny, Paraguaye a Uruguaye a v těchto oblastech prší. Část tohoto vzduchu dokáže překonat i vrcholky And a ukládá déšť v Peru. Další vzdušné masy cestují na sever od povodí Amazonky a procházejí přes Kolumbii, Venezuelu, Guyanu, Francouzskou Guyanu a Surinam... V roce 2009 Antonio Nobre, brazilský vědec v oblasti klimatu, uvedl, že bez létající řeky by velká část jižní Brazílie, která produkuje přibližně 70 % HDP Země, byla vyprahlá poušť. Vykácení amazonského lesa pro těžbu a zemědělství pravděpodobně povede k nižším výnosům jinde. Kouř z požárů zapálených některými farmáři k čištění půdy vysílá částice do atmosféry, což vede ke snížení srážek, které oslabují stromy, které se vyvinuly ve vlhkých podmínkách, a jsou tak více náchylné k požárům. Předpokládá se, že sucho v jižní Brazílii v roce 2010 bylo způsobeno vysycháním létajících řek, a připisuje se tomu ještě horší sucho v letech 2014–2015. Díky své velké ploše a bohatým srážkám připadne na Brazílii za rok více srážek (odhaduje se 15 000 km3) než kterákoli jiná země. V roce 2007 se švýcarsko-brazilský pilot Gérard Moss spojil s vědci, aby zahájili projekt Flying Rivers – zhodnocení zdrojů atmosférické vody nad Brazílií a zkoumání, jak odlesňováním amazonského deštného pralesa způsobuje sucho. Cílem je také vyhodnocení procesů zapojených do přenosu vody a vzdělávání veřejnosti v porozumění významu amazonského deštného pralesa jako zdroje vody, která je životně důležitá pro jejich život a hospodářství. (TV Prima)
(více)Recenze (1)
Chápu zdejší nižší hodnocení, protože jde o odbornější, ale výborný ekologicky dokument o suchu,ktere vypukne,kdyz si vykacime lesy a pralesy. Homo economikus odlesňuje v masovem meritku. Dym z vypalovane Amazonie je videt druzicemi z vesmiru a dokonce vytvoril mlhu v Montevideu. Dokument má výbornou zápletku řešení meteorologické záhady jak to, že vysoký tlak jako vždy neproudí do nízkého, ale v Amazonii opačně z nízkého nad oceánem do vysokého nad Amazonií. Objev tzv. biotické pumpy osvětluje funkci zásobování lesů na celém světě vodou vzdálené oblasti. Stromy uvolňují chemikálie pro vytváření kapiček. Je to kouezelný prášek, neviditelný. Les shromažďuje vodní páru, která je považována za špatnou, protože zachycuje teplo a vrací je zpět ve formě deště, který je pro život významný. A zároveň uvolňuje teplo ve výšce vysoko do atmosféry. Je to vertikální chladící mechanismus. Vodní pára je zásadní věc, kterou hraje les při změně klimatu. Uhlík je důležitý, ale je to jen malá část. Homo economis doposud říkal, že se prostě Amazonie přemění v souladu s ideologií udržitelného rozvoje na savanu na masnou produkci pro exponenciálně rostoucí obyvatelstvo planety. Ale teorie biotické pumpy říká, že se Sao Paulo takto přemění v poušt. Už nyní v Amazonii vysychají vodopády. Naději na záchranu Amazonie přinesl náš jediný predátor - bacily, tedy covid. Ale choval se dost ohleduplně a v Brazílii kosil jen slabé kusy. ()
Galerie (4)
Photo © ARTE France / ZED
