Sluneční jas

Nejlepsi Szabovo film, co jsem videl. Jedinej problem je delka, kdy to v posledni hodine zacne bejt uz lehce natahovany a ne tak zajimavy, jako dej predtim, ale tyhle delce se asi vyhnout nedalo, kdyz dej mapuje nejakejch sto let osudu jedny rodiny pres monarchii, fasismus az po komunismus. A pritom to nespada jen do nejakyho nudnyho drama, ale zaroven to je romanticky, obcas vtipny, napinavy, trochu valecny a sem tam nejakej dobovej zaber to dobre doplnuje. Navic skvely obsazeni, kterymu jednoznacne kraluje Fiennes v trojroli podavajici jeden ze svejch nejlepsich vykonu. Dalsi plus je, ze neni nouze o velky emoce a zajimavej dej, takze herci maj porad co hrat a vyuzivaj to. Proste mel jsem chut na nejaky slusny drama a dostal jsem vyborny drama, takze sice lehce s odrenejma usima, ale 5* si to zaslouzi. (10.07.2010)

Hodně utahaný, nikoli však nezajímavý snímek o pohnutých osudech tří generací maďarských židů. Bohužel krom výtečných a propracovaných postav, které jsou skvěle zahrány, tu není žádný spád. Troška živější režie, prostříhání některých scén a podbarvení hudbou by jen prospělo. Nepřítomnost hudby mi vadila nejvíce, když již po dlouhé době zazní, tak na hranici slyšitelnosti a to ještě jen pár vteřinový motiv. Největším kladem je vynikající výkon Ralpha Fiennese v trojroli. (15.04.2005)

Překročení Rubikonu vlastní svobody, minoritní příslušnost bičována jidášovskými polibky režimů. Generační freska osobní neoblomnosti, hrdosti, separace,... zrakem potomků z rodu "Slunečního svitu." Rodinná sága smáčená v očistci režimních syndromů načrtává myšlenkovou pečeť a sochá pomník vykoupením ze stigmat finálním katarzním poselstvím - jakýmsi osvobozujícím myšlenkovým verdiktem hrdosti a vztyčené hlavy. Kronika "slunečných poutníků" zajatých v malosti dobového diktátu, /ne/zalykajících se paprsků mefistovských, pozvedajících onu pomyslnou číši vnitřního omilostnění. 3 hodiny ve společnosti Ralpha Fiennese, který vás odmění vysilujícím, bystrým, elektrizujícím a charismatickým vhledem do trojice charakterových pater příslušníků mužského pokolení dynastie Sonnenscheinů, které nesou rysy heroické pedantnosti i individuální zářezy vlastní rozervanosti. Ralph Fiennes je tím pravým architektem hloubky vnitřních interiérů jednotlivých postav, které si prorážejí v poskvrněném světě étos polemické neoblomnosti, rozbouřené zranitelnosti, vnitřní přímosti, jemné rtuťovistosti i křehkého sex-appealu. Jeho oči jsou aristokratickým palácem, kterým prochází zvláštní svit, studánkou, v níž se odráží komornost mlčení, výkřiky sveřeposti i zdobnost oné posvátné niterné herecké kapacity. (20.01.2014)

Narvat tolik zásadních témat do tří hodin - očekávám povážlivý skřípot. Naložit tolik herecké odpovědnosti na jedna herecká záda, z toho bude ale rozbitých pověstí! A navíc příběh, jenž se odhodlal dost primitivním způsobem demaskovat všeobecný antisemitismus ve všech vrstvách maďarské společnosti a k tomu si přibalil plná ústa protisoudružské údernosti? Má to kupu chyb, stále se mi to však líbí, a to i na podruhé! (22.04.2005)

Hrozně dlouhé, ze začátku (první hodina) jen vyprávění rodinné historie, nic záživného. Dvojrole jsou obecně debilita, trojrole se ale už popsat snad ani nedá. Takže hrát otce a syna a potom jeho syna jeden herec mi přijde hodně... tfujky, ne-li pitomé. Pak se postupně začalo teprve něco KONEČNĚ dít. V každém případě 180 minut je přestřelené. První hodina si zaslouží pořádné sestříhat, ve zbytku by se také něco našlo. (08.09.2012)