A co Bob?

Olala :-) ...naprosto osvěžující film, který mi vždy způsobí příjemné culení. Bob Billa Murraye je magor tak trochu na pěst a tak trochu k pomilování, ale Murray je v tom výkonu tak vytrvalej a dobrej, že je to odzbrojující komedie. Film má mírně konejšivé účinky nedělního filmu. Definici ;-) nedělního filmu naleznete v mém komentáři k filmu Kráva. (24.09.2013)

Bill Murray je výborný psychopat, ale jako celek mně to nebavilo zdaleka tolik, jak jsem čekal. Ale viděl jsem to s českým dabingem a ten podle mých zkušeností zabije minimálně půlku fórů (slabší filmy obvykle zabije úplně). Zatím tři kousky a uvidíme, až to někdy uvidím v originále, třeba ještě změním názor. (05.02.2012)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $63,707,829║Tržby Celosvetovo $-║ Bill Murray vs Richard Dreyfuss, asi takto by som to v rýchlosti zhodnotil. Neviem či by som to zrovna označil ako komédiu alebo skôr takú drámu s prvkami komédie, lebo to vypätie na tvári Richarda Dreyfussa má bližšie k čistému kolapsu mysle a jeho postava si teda v tomto príbehu fakt užije a to čo prežíva, prežívame aj mi s ním až ho ľutujeme... Skutočne komických scénok na zasmiatie tu moc nie je(asi najviac pobavia susedia a ich nenávisť k Dr.Marvinovi, hlavne keď na záver kričia "Burn! Burn!", keď sa mu chalupa znieti), lebo tento druh filmu má tendenciu takej jemnej nevtieravej komédie, kde sa moc netlačí na pílu ale zas o to príjemnejšie sa to pozerá, po celý čas si to drží svoju úroveň. /65%/ (31.01.2009)

Skvělé herecké obsazení (i když zrovna pana Murraye nějak nemusím). Bohužel scénář mi přišel primitivní. Tematicky už tu něco podobného bylo, děj spíše statický a v tempu pomalý. Pár dobrých chvilek zde je, ale na nějaký hurónský smích to rozhodně není. Podruhé nemusím a proto jen jedna *. 20130605 9208/9516 s.u. (12.06.2013)

Neústupná nostalgie a mlhavě úsměvné vzpomínky na tuto neprávem zapadlou komedii mě dohnaly k projekci po cca 15 letech. A dobře jsem udělal. Neurotický silent assassin performed by Bill Murray naprosto bezkonkurenčním způsobem a za pomocí dětských krůčků dožene svého psychiatra s postupně více a více vyšinutým výrazem Richarda Dreyfusse téměř k hrdelnímu zločinu. Zejména tito dva pánové a podařená gradace, kdy Bob, respektive Bill svou kamennou a zatraceně nevinou tváří masíruje Dreyfussovu trpělivost, přičemž na všechny ostatní dělá přesně protichůdný dojem, dělá z tohoto dílka více než jen po právu zapadlý průměr. Jasný důkaz, že vtip lze na diváka aplikovat i bez násilně lubrikovaných tělesných otvorů. 85% (20.02.2013)