Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi

Zcela originální způsob pohledu na klasiku, Stoppard brilantně manipuluje s herci a divák se tak ocitá téměř před záznamem inscenace, nicméně stále s filmovou řečí - to nejlepší z obou světů divadla a filmu a jako bonus, výborný Stoppardův text - téměř Shakespearovské dialogy obohacené o vlastní jiskru. (11.03.2007)

Ty dva se nějak ocitli a od té chvíle se snaží hrát svou roli. Nevědí proč, nevědí jak. Sice tomu, co se děje, vůbec nerozumí ( já také ne ), ale snaží se splnit úkol. Dvě vsazené postavy do Hamleta, které popisují Hamleta z jiného pohledu. Výborné slovní hříčky mezi Timem Rothem a slaboduchým Gary Oldmanem. Velice vtipné vsuvky, když Oldman během filmu jen tak skoro na něco přijde i když k tomu v historii vynálezů/zákonů není předurčen ( těleso ponořené do kapaliny, Newtonův zákon, letadlo ... ). Bohužel film je dosti chaotický a délka filmu je až moc na takovou myšlenku, přesto zajímavý počin plný otázek. (01.08.2010)

„Třistačtyřiašedesátkrát hlava, to je asi rekord..." Tom Stoppard, zlínský rodák, a jeho nejznámější dílo převedené na filmový formát. Herecky brilantní a skvostně obsazené. Celý snímek stojí na dialozích, které jsou až neskutečně hravé, nepostrádají myšlenku a v nejlepším Shakespearově odkazu. Takový Hamlet "za oponou" aneb kralevic dánský z pohledu jeho dvou nejlepších přátel. Výborné to je i když všichni z originálu dobře víme jak tato dvojice nakonec dopadne. Přesto, že to děj klasického Hamleta ohromně obohacuje, tak toto dílo by fungovalo i samostatně, jelikož je hlavně a především o ústřední dvojici a jejich věčných a neřešitelných filozofických otázkách a "Hře na otázky". Geniální a nezapomenutelné. Srdcovka, na kterou nedám dopustit. Být více "filmová", tak jde o dokonalý snímek. Takto z toho přeci jen až moc "trčí" Stoppardova divadelní režie. (07.11.2007)

Inteligentní britská komedie, v hlavních rolích Oldman a Roth. Geniální pasáže, úžasný slovíčkaření, britská i archaická anglina a hlavně je to sranda. Na divadlo mě neužije, ale tohle jako film mě dostalo. Někdy si to musím pustit ještě jednou, protože ty slovní výměny jsou famózní a na mě jako na zastánce britský angliny fungujou jako balzám. Komedie se daj natočit bez prdů, hoven, fekálností, debilit, trapáren, parodií nebo vulgarit. Tohle je jedna z nich. Potlesk a klobouk dolů. (26.02.2010)

To, že Rosencrantz a Guildenstern byli jen ve špatnou dobu na špatném místě (kam si je zavolal král... takže v tom byli vlastně úplně nevinně), nám řekl už Shakespeare. Ale to, že dokáží být doopravdy vtipní a mají každý svou vlastní osobnost (i když nemají úplně jasno v tom, které jméno se s ní pojí) a že Hamlet je vlastně manipulativní záporák, jsme se dozvěděli až od Stopparda. A to tak skvělou formou, že by Shakespeare mohl být pyšný... (ani ta divadelně působící režie snímku nijak neubírá na působivosti - naopak) (11.11.2010)