Barva noci

Tvůrci Barvy noci poskytují divákovi napětí ze spletitého, několikrát převráceného příběhu a vysílajího s potěšením po falešných stopách. Nešetří krví, překvapením a sladce zmrzlinovými půvaby Jane March, která i oblečená vypadá nahá jako klika od sirotčince. Uvěřit znavenému Bruci Willisovi, že hraje psychiatra, vyžaduje ovšem ještě větší dávku fantazie, než představa Rose v bytelném flaušáku. Psychiatři se při filmu budou bavit možná ještě lépe než mnozí protřelí filmoví diváci, kteří každou režisérovu snahu o zmatení stop nemohou okomentovat ničím jiným, než znechuceným odfrknutím. Alena Prokopová (29.05.2020)

Psycholog Bill Capa se po traumatickém zážitku, kdy jeho pacientka spáchá sebevraždu přímo při sezení, rozhodne navštívit svého dávného přítele a kolegu. Záhy však zjistí, že odpočinku od práce a traumatických zážitků se mu rozhodně nedostane. Romantický thriller, který má v sobě celkem slušný potenciál. Bohužel zůstal nevyužit a já věděl prakticky od začátku oč jde. Solidní herecká etuda Willise, který však tentokrát sahá po kratším konci lana. Naopak velmi přesvědčiví pro mne byli Henriksen a Dourif, kteří malinko oživili celkem nudný a táhlý erotický snímek s nádechem parodie. Už první vražda mi připomněla Bláznivou střelu. Smířlivé dvě i za rozkošnou Jane March a její svůdné křivky. 45% (12.03.2014)

Film na nedělní odpoledne. Má i své světlé chvilky, kvůli kterým se na něj člověk podívá, ty však nejsou způsobeny filmařskými kvalitami (ale hej, viděla jsem televizní seno, ne director's cut či tak) jako spíše výskytem Bruce Willise, různým stupněm jeho odhalenosti a zpocenosti a hereckou exhibicí, jejíchž kvalit jsme si vědomá s každým dalším zhlédnutým snímkem z Brucovy filmografie čím dál více. Takže fajn snímek, pozdává se mi však že z větší části stojí na hvězdě, takže pokud nejste fandy Bruce Willise... (02.05.2014)

Šesť blbcov a jeden Bruce Willis sedia v miestnosti, dve hodiny prenášajú bláboly, tvária sa záhadne a má to byť ako od Hitchcocka. Ruka v ruke s otrasným scenárom kráča mdlá réžia, úžasne prehajdákané herecké obsadenie (Blades, Henriksen, La Salle z Pohotovosti, Brad Dourif) a zlyhal i sex; žiadny sympatický škandál a lá rafinovaný ZÁKLADNÝ INŠTINKT sa nekoná (odporúčam len nevystrihnutý penis Brucea Willisa v bazéne). Smutnú korunku tomuto hlúpemu prasiatku nasadí tragikomicky kvázi šokujúca záverečná pointa. Režisér bol potrestaný tým, že nakoniec vo finálnom zostrihu nechal Willisovu chloubu a odvtedy nenatočil jediný film. Verhoevenov zvrhlý trhák odštartoval hollywoodsku vlnu erotických trilerov, ale prakticky žiadny z nich sa nevyrovnal blbnutiu Michaela Douglasa a Sharon Stone. (20.10.2004)

Bruce Willis kedysi hral vždy len akčňáky alebo psychológov /psychiatrov a vlastne v takejto polohe hrá aj v mojom najobľúbenejšom filme (Šiesty zmysel). Farba noci je spojením oboch rovín. Tento film ma oslovil ešte ako pubertiaka, keď som videl vo videopožičovni elektrizujúcu obálku. Paradoxne tá obálka je najväčším úspechom Jane March, veď odvtedy nehrala skoro nikde, čo sa divím lebo v tomto filme ukázala naozaj všetko okrem jednej štrbiny, ktorá však patrí len do pornofilmu. No a to električno je tiež to jediné, čo film prinesie, pretože dejovo film neprekvapuje, tie vraždy nie sú prepracované a najhoršie je, že diváka nemá čím prekvapiť. (02.01.2021)