Vetřelec: Vzkříšení

Docela si lámu hlavu nad tím, proč se čtvrtému Vetřelci dostalo od divácké obce takové nevole. Asi to, že Jeunetova neodolatelně dekadentní atmosféra nebyla zrovna tím, co fanoušci po Fincherově netradičním příspěvku čekali. Režisér celému universu boří mýty a navrch si z nich dělá ještě legraci. Přitom je neustále svůj a dává Vetřelcům svůj jedinečný obtisk francouzského poety, vrcholící se závěrečným příchodem přerostlého albína. Tvrdit, že se jedná o nejhorší díl, je pitomost. To jen za ta léta celá série nabobtnala do kultovního statusu, v němž si každý rád přisazuje svým. Netvrdím, že to nedělám též, ale i když Jeunetův snímek nepatří k těm nejoblíbenějším, hanět ho rozhodně odmítám. (30.05.2009)

Naklonovaná talentovaná paní Ripleyová, trénink basketbalu, kostka whisky a závěrečné vykuklení překrásného motýlka. Pár zajímavých nápadů, jinak tupé béčko se scénářem plným děr vyleptaných kyselinou. Vetřelčí vzkříšení snad, umrtvení vašich nervů nulovým napětím zcela jistě.. V rámci série o Alienech mě zaujalo, jak se každý film profiluje v charakteristických barevných tónech (u Scotta je to gotická čerň a šeď, Cameron je ocelově namodralý, Fincher ohnivě oranžový a nyní Jeunet slizce zelenkavý) a taky to, že jména androidů byla postupně Ash (I.Holm), Bishop (L.Henriksen) a Call (W.Ryder), což nám tvoří hezkou abecednou posloupnost a já již nedočkavě čekám na Vetřelce 11, kdy bude Kryton kosit zubaté Gigerovy stvůry plazmovou puškou napojenou na tříselnou zásuvku.. (26.02.2010)

Ne, tohle ne. Absolutní zklamání. Jedinou hvězdičku dávám za zajímavé výtvarné ztvárnění lodí. Jinak je to trapné. Kdyby nešlo o vetřelce s velkým V možná bych přihmouřil oči, ale Jeunet vůbec nevyužil potenciál skrývající se v příbězích o vetřelcích. Jindy skvělá Sigourney zde předvádí ubohý herecký výkon a ukazuje nám spíš trapnou karikaturu Ripleyové. Totální úpadek této série. Napětí...0, Dobré akce...0. Fuj. (14.11.2004)

Pro skalní fanoušky atmosférické (a pro mě nudné) jedničky přesně mířený kopanec do rozkroku, pro všechny ostatní, kteří si už dávno zvykli, že každý režisér přinesl do Vetřelčí ságy něco vlastního, jen logický vývoj směrem k odlehčenějšímu podání, které místo dusné atmošky a temných chodeb exceluje geniální sprškou hlášek by Joss Whedon, velmi chytrým pohledem na odosobněnou Ripleyovou a výtečnými akčními intermezzi, přes jejichž efektnost (honička pod vodou) nejede Nostromo. (13.02.2010)

Čtvrtý vetřelec je sice nejhorším kouskem z celé tetralogie, ale pořád je to ještě výrazně nadprůměrný přírůstek do scifistického žánru. Má zřetelně odlišnou atmosféru od předchozích tří dílů - není to komorně hororová záležitost jako jednička nebo trojka, ani akční militaristická podívaná typu dvojky, jde spíš o komiksově laděnou barevnou podívanou, kde nechybí ani v komiksu často používané humorné nadlehčení, případně sebeparodické momenty. Komiksovému pojetí odpovídají i charaktery, setkáme se s bandou typově různorodých kosmických pirátů, s úchylnými sebestřednými vědci a bezohlednými mostrózními armádními důstojníky. Celé to ale má tu chybu, že už nejde o žánrově čistou podívanou, ale o nevyrovnané dílko, kde se objeví řada skvělých momentů, jako je tolikrát fanoušky opěvovaný záběr podvodního střetnutí v zatopených záchodcích nebo souboj na žebříku ve výtahové šachtě, jenže silná místa se střídají s rozpačitými momenty, jako je použití nepovedeného mutanta a především odbytý závěr, který je bezkonkurenčně nejslabší ze všech dílů. Zkrátka a dobře, scénář byl spíchnutý moc narychlo. Na rozdíl od předchozích dílů nefunguje ani z logického hlediska, když si člověk spočítá, co všechno stihli vetřelci (včetně výstavby hnízda), za hodinu a půl, kdy se příběh v reálném čase odehrává, to je opravdu k neuvěření i pro zažraného fanouška. Herecké obsazení je nadstandardní, Sigourney Weaver je jako vždy skvělá, Pinon zábavný, Perlman záporně charismatický a Winona Ryder křehká. Celkový dojem: 70 %. Jean-Pierre Jeunet je výborný režisér, ale čtyřku Vetřelce měli přece jen svěřit někomu jinému. (25.05.2008)