Železný obr

Krásny animáčik podfarbený atraktívnym humorom, vynikajúco zachytenými charaktermi postáv a dobrodružstvom medzi malým chlapom a robotom s mierne citovou odozvou na diváka. Užívala som si strašidelného, no za to dobrosrdečného robota a všetky úskalia s ním spojené, Birdovu tvorivú ruku bolo k tomu poznať v každej jednej scéne. Ten chlap je neskutočný talent - svedčí o tom aj Rodinka úžasných (moja srdcovka) či Ratatouille. (26.03.2011)

The Iron Giant sa rovnako ako Rodinka Úžasných vracia do minulosti a to dvojakým spôsobom, prostredníctvom ktorého oslovuje ako naivné, tak poučené publikum. Jednak je zasadený do 50.rokov, kedy pripomína studenovojnovú atmosféru v spoločnosti, jednak sa odkazuje k filmom nielen v danej dobe vzniknutým, ktoré ono napätú klímu tematizovali. The Iron Giant v čase svojho prvého života sa vymykal zo súčasnej produkcie animovaných diel. Počin, ktorý namiesto vtedy vďaka pixarovkám populárnej počítačovej animácii uprednostňuje dvojrozmernú kresbu a svoje 3D prvky maskuje. Počin, ktorý oproti disneyovkám oslovuje dospelejšie publikum svojou významovou ambicióznosťou, oslobodením sa od epizodického rozprávania pozostávajúceho z muzikálových i dobrodružných atrakcií a uprednostnením spomienok na dobu minulú pred formou bájky. (26.10.2022)

Kdyby byl příběh trošičku klikatější (jako třeba v Ratatouille), nic by mi nezabránilo v pětihvězdičkovém ohodnocení. Železný obr představuje Brada Birda už jako zralého tvůrce, který nepodceňuje dětského diváka a má ambice zaujmout i dospělé. S obrem si musí užít spoustu zábavy i ti, kteří jinak dřevní sci-fi nemusí - je to film hravý, vizuálně vytříbený a se smyslem pro humor. Závěr mě dojímal stejně úspěšně jako v případě jisté kuchtící krysy. 90% (12.10.2007)

Na tenhle film jsem si vzpomněl díky moviezoňáckému V.I.M-ku. Až to mě přimělo prohrabat staré VHSky a udělat si čas. Na ŽELEZNÉHO OBRA už jsem myslel několikrát, ale vždycky mi do toho něco vlezlo. Teď musím říct, že jsem opravdu o hodně přicházel, protože režisérský debut Brada Birda je opravdu skvostem. Není to klasický kreslený film, ale ani ne úplně film pro dospělé. Krásně bruslí na té hraně, která je v dnešním 3D světě právě typická pro PIXAR. Příběh je prostý, ale poutavý, napínavý a legrační na těch správných místech. Bird navíc některé scény pojal jako poctu starým hororům (černobílý film v televizi), Supermanovi a mám pocit, že umístění do mého oblíbeného státu Maine taky nebude náhoda (ano myslím tím Stephen Kinga :). Je mi trochu líto, že jsem vinou dabingu přišel o hlas Vina Diesela, ale celkový zážitek mi to rozhodně vůbec nezkazilo. (01.07.2007)

Brad Bird stvořil masterpiece, který ocení spíše vyzrálejší publikum. Už díky své podstatě to není běžná masová záležitost, jakou můžeme označit například jeho novější počiny. Ovšem podotýkám, že i ty v sobě mají punc podobný tomuto dílu. Zdařilé krytí do dětského filmu se dá směle srovnat s lehkým podvůdkem na nejmenšího diváka. I ten si ale ve snímku dokáže najít to své a plně se ponořit do fantazijních devadesáti minut. Tam kde neználek vidí patetickou a dojemnou kaši, objevuje milovník kinematografie neskutečné množství odkazů , jenž dokážou zahřát u srdce. Pokud navíc obdivujete jistá kinematografická období a žánry, garantuji vám, že budete přímo hořet. Už dlouho jsem neviděl tak chytrý americký animovaný film z konce dvacátého století. Pozor na rudou hrozbu a mozek z planety Arous, který nechtěl zemřít. Smekám, před Warner Bros, že se odhodlali pustit Železného obra do výroby. (24.01.2005)