Studený bufet

Černohumorná absurdita ve francouzském provedení? Něco podobného jsem doposud nepotkala. Ale stalo se a díky za to. I přes to, že nejsem fanynka francouzského humoru, jsem se velice rychle nechala strhnout a záhy jsem celkem věrně očekávala, co bude následovat. I tak - je zábavné občas vidět něco trochu jiného a zvláštního.Viděno během Season Challenge tour 2015. (26.08.2015)

Zvláštní, velice zvláštní film. Žánrem komedie - avšak snad nejabsurdnější z možných. Navíc někdy až nesnesitelně černá. Příběh, kde se vyskytují vlastně jen vrazi, kteří se střetávají pouze s dalšími vrahy. Morálka a etika potlačeny - či spíše přepjaty ad absurdum, a tak vytěsněny ze hry. Provokativní humor, smutně odrážející absolutní anonymitu a osamělost velkoměstského života. Hrdinové již nemají žádné sny - jsou zbaveni lidství, a aby si zachovali alespoň krapánek svobody, stávají se vrahy. Dvojka Bertrand Blier + Gérard Depardieu čaruje. Studený bufet je možná o něco méně spontánní než Buzíci. Jeho pesimistické poselství je ale ještě o něco vážnější. (09.09.2005)

Absurdní snímek s velice absurdními příhodami, s absurdními postavami, absurdním chováním. Tajemno na každém kroku, chvíli drama, chvíli bezstarostná zábava. Chování postav je absolutně nepředvídatelné - máme totiž již zakořeněny klišé z filmů či chování lidí, zde je chování bez zákonů a bez výčitek. V tomto filmu se vše bere jako samozřejmost. PŘEKVAPENÍ - nečekané - ABSURDNÍ - skvělé ! ! ! (27.12.2008)

Zakládám si na tom, že jsem jiný než ostatní uživatelé a tak bych se chtěl, na rozdíl od ostatních, při hodnocení tohoto snímku vyhnout slovu absurdní. Jenže ono to nejde, protože absurdnější záležitost jsem v životě neviděl. Ale ono stačí přijmout myšlenku, že vrazi nemohou být zavíráni do vězení, aby nezkazili ty nevině odsouzené a hned tento snímek začne dávat smysl. Nožovrah, ženovrah a policejní komisař střílející smyčcový kvintet, jsou zkrátka naprosto skvělou trojicí, která sice občas nikoho nevraždí, ale vysoký stupeň zábavy udrží po celou dobu. (02.12.2014)

V dnešní hektické a uspěchané době, ve které se na nás ze všech koutů řítí kultura holých, přihřátých zadků a barevných, uřvaných opičáků jsem rád, že jsem narazil na ztracený klenot francouzské kinematografie z konce sedmdesátých let ve které září budoucí Cyrano a pan herec s velkým H a to není nikdo jiný než Gérard Depardieu. Už od začátku sledování tohoto snímku jsem nabyl dojmu, že něco není v pořádku ve státě francouzském a postupné sledování mě přesvědčilo, že poselství tohoto filmu bude asi to, že vraždit je normální a přirozené a že vrah se skrývá v každém z nás, o čemž nás přesvědčuje hlavně náš hlavní, přitroublý hrdina Alfons, kterého ztvárnil námi již zmíněný Gerard. On totiž Alfons ani neví, jestli je vrahem anebo není vrahem, jestli se mu to zdá v jeho nočních můrách anebo je to realita. Je pravdou, že již v úvodní scéně šermuje se svým vystřelovacím nožíkem a vypadá to podle jeho dementních otázek, že si vyhledává oběť kterou by kuchnul, ale vzápětí nás děj přenese o kus dál a my nevíme stejně jako náš retardovaný průvodce, co se stalo. Je pravdou, že v této bláznivé komedii můžou někteří diváci hledat i nějakou tu uměleckou hodnotu, hlavně když tam tři tupoňi řeší své vraždy s filosofickým nadhledem a je pravdou, že v tomto vypečeném snímku jsem snad neviděl ani jednu normální postavu a to bylo asi hlavním účelem této taškařice, kterou když necháte volně plout a nebudete brát vážně řeči lokálních tajtrdlíků a doslova se vžijete do mysli vrahů, kteří se setkávají v jednom nelokalizovaném věžáku kdesi v Paříži, tak se vám to bude líbit a bude to pro vás nevšední zážitek. Gerard zde předvedl kvalitní výkon na který se fakt dobře dívalo a to i díky té skutečnosti, že byl ještě v té době hubený jako lunt a též to byl statný mužík s postavou, kterou by mu mohl závidět i Božský Arnold a v té době nebyl skoro vůbec obalený sádlem, jak jsme ho mohli vidět v pozdějších letech. Taktéž jeho roztomilý kukuč, který vám může připomínat Bulhara na kolotoči je originální a nenapodobitelný. Zkrátka, kdo si chce odpočinout od dnešních ukňouraných, nezáživných a ńicneříkajících komedií, tak mu vřele doporučuji tuto uklidňující i když néé možná moc logickou, spíše-li by se dalo říci nelogickou až absurdní komedii, kterou originálně natočili moji oblíbení francouzští požírači žabích stehýnek a jiných gurmánských nesmyslů a proto jim dávám zasloužených 70%. (22.05.2022)