Gattaca

Velice podařený příspěvek Andrewa Niccola do šuplíku inteligentních filmů vědecko-fantastického žánru. Kvalitní sci-fi s vynikajícím Ethanem Hawkem, neméně dobrým Jude Lawem a s nádhernou Umou Thurman v pozadí. Gattaca stojí rozhodně za zhlédnutí a stojí za to o ní popřemýšlet, protože i když ji nehodnotím maximálně - její myšlenka pětihvězdičková je. (30.10.2013)

Vincent by chtěl jednou letět raketou ke hvězdám, ale nemá pro tuto činnost správnou genetickou výbavu. Jeho matka byla totiž oplodněna při vášnivých kopulačních pohybech, nikoli při preferovaných laboratorních kouzlech a proto z Vincenta není potřebný Homo geneticus, ale pouhý společenský invalida. Jenže Vincent má nezlomnou touhu splnit si svůj sen, umí zfalšovat svůj původ a jeho sveřepě kakabusoidní výraz je dostatečný pro nepravdivé konstantování, že jeho život povstal ze zkumavky. Vincent svým cílevědomým počínáním neomylně směřuje do kokpitu vesmírného přenášedla a je mu zcela jedno, že na jeho hrudi visí jmenovka Jerome Morrow. (30.09.2009)

Mistrovské dílo, které mi nepochopitelně dlouho unikalo. Naprosto minimalistický film, který se vyznačuje především pečlivou režií. Andrew Niccol dokáže budovat napětí stejně jako Hitchcock. Zasazení do nepříliš vzdálené budoucnosti evokuje cyberpunkový příběh, čemuž by odpovídalo i to, že film se zaměřuje především na vykreslení chodu společnosti. Důvod cesty na Titan je zcela nedůležitý. Tématem snímku je eugenika. Hlavní hrdina je narozdíl od cyberpunkových děl poměrně jednoznačně vykreslený - je to charakterově naprosto ideální člověk, bez jediné chybičky. To je možná jediná věc, která mi na filmu vadila. Mám radši, když mají hrdinové nějakou temnou stránku. Ale co už. Vizuální stránka je působivá, záběry na futuristické budovy (postavené v 50. letech) zalité zlatou barvou vyvolávají jakýsi dojem nostalgie. Tato falešná nostalgie se odráží i na mnoha dalších prvcích filmu, než jen architektuře. Jazykem Gattaky je esperanto, klavírista hraje upravenou Schubertovu skladbu, automobily pochází z 60. let... Výborný je ten plakát s točitým schodištěm připomínajícím šroubovici DNA. (15.06.2010)

Gattaca je na poli komorních sci-fi rozhodně jedním z nejzajímavějších snímků. Celý příběh je postaven na poměrně jednoduché, nýbrž realistické a do detailů propracované myšlence spolu se zpracováním fikčního světa, kdy se úspěšné kariéry dočkají pouze geneticky „vypěstovaní“ jedinci, přičemž spodina, která byla ponechána náhodám přirozeného početí, razantně ostrouhá. Ovšem svět není jediným zajímavým prvkem, lze zmínit i vloženou narativní linii, zabývající se vyšetřováním, přičemž plynule koexistuje s již zajetým vyprávěním a vhodně jej doplňuje. Několik motivů, které se později variují, celkový model skvěle vykreslují a společně s důležitými detaily, obzvláště v samotném úvodu filmu, vytváří velmi specifickou atmosféru s nádechem nejistoty. Ústřední trojice v čele s podceňovaným Ethanem Hawkem, zvládá své role opravdu výborně, a to i přes velmi minimalistické pojetí celého filmu. Melancholický, leč úderný závěr dodává Gattace na citlivosti, kterou prakticky celou stopáž úmyslně potlačuje a rozhodně to není na škodu. Divák tak není pod náporem emocionálních situací a může se soustředit na detaily celého prostředí, včetně úsměvného elektronického zvuku, jenž vydávají automobiloví veteráni. [85%] (03.02.2017)

Mrzí mě, že jsem film neviděl v době jeho vzniku...v dnešní době plné neskutečných digitálních efektů a všelijakých vymožeností byl pro mě tento film jaksi ... nechci říkat nudný, ale jiné slovo, které by aspoň trochu vystihovalo můj dojem, asi nenajdu...neříkám, že potřebuju v kadém filmu choreograficky vypiplané souboje, přestřelky a kamerové symfonie, ale tenhle sci-fi snímek mi nic nedal, pravděpodobně si na něj pozítří nevzpomenu a to je asi chyba...připomnělo mi to film Cifra...herecké výkony byly také dobré, budoucnost vykreslena patřičně chladně a strojově...ale oba filmy ve mně nevzbudily nic...ale možná jsem teď jenom nenašel tu správnou filmovou notu... (29.11.2006)