Star Wars: Příběhy rytířů Jedi

Samotná série jsou v podstatě dva seriály v jednom. Jedna část, ta horší, se zaměřuje na Ahsoku, kterou se tvůrci SW rozhodli vydojit až do morku kostí, a znázornit divákovi snad každý den jejího života. Díky tomu tak její příběh působí spíš jen jako výplň mezi významnými událostmi, co známe z filmů nebo jiných seriálů, prostě čistý kaukul s oblíbenou postavou, aby se z ní dali vytřískat další peníze, nic víc, tohle svou existenci prostě neobhájí...Na druhé straně tu máme příběh Dookua, který patřil k tomu nejlepšímu, co animované seriály nabídly. Díly mají výbornou atmosféru, a v rámci SW nabízejí jeden z nejlepších náhledů do duše charakteru, a vše o tom, co ho vedlo k přechodu k temné straně Síly. Takhle by měli vypadat příběhy postav, u kterých známe jejich osudy v budoucnu. Ahsoka - 3/5, Dooku - 5/5 Ale už se proboha nebojte vydat i do jiné doby, než furt řešit dokola ty samé postavy! (07.11.2022)

— They grow up so fast, our students. — Může Filoni prosím někdy udělat něco bez Ahsoky? Chápu, že je jako jeho vlastní dítě, ale přijde mi, že Ahsoku procpe úplně všude a kolikrát i na úkor kánonu. Epizody s Ahsokou mi přišly úplně nadbytečné a navíc narušující léta ustanovený kánon. Epizody s hrabětem Dooku jsou ale skvělé, rozhodně mohlo být z jeho života ztvárněno i více událostí. Tales of the Jedi je totiž zajímavým konceptem, který mi ale ve výsledku přijde vcelku nevyužitý a doufám proto, že se do budoucna rozroste o další příběhy a střípky dobrodružství méně známých Jediů a Padawanů. (01.11.2022)

Ježiši, tohle mě skoro rozbrečelo, jak je to dobrý. Svůj podíl na tom teda má i fakt, že díly o Ahsoce rezonujou s finálem Klonových válek, který považuju za jeden z absolutních vrcholů Star Wars a určitě jejich nejemotivnější a nejtragičtější část. Nicméně i epizody o hraběti Dooku jsou vynikající, ne-li ještě lepší. A to jsem se původně trochu bál, že vedle Andora budou Příběhy rytířů Jedi působit chudě, dětinsky, povrchně… Místo toho jsem dostal plnokrevnou minisérii, která je elegantně, úsporně a efektivně vyprávěná, s ohledem na krátkou stopáž přitom nepůsobí uspěchaně, ale naopak má hloubku a až meditativní kvality. Je překvapivě silná a poetická, smysluplná a nedětinská. Tyhle melancholický, zahloubaný a depresivnější nálady mám na Star Wars asi nejradši a tady jsou evokovaný mistrovsky. Zcela bez hluchých míst/filleru. Ale že si divim, vždyť za tim stojí stejnej tým jako za již zmíněným koncem Klonových válek aka Siege of Mandalore, tak aby to nebylo kvalitní. Je velká radost bejt teď fandou Star Wars, když máme ne jeden, ale hned dva výjimečný seriály naráz. Každopádně bych rád, aby v Příbězích rytířů Jedi pokračovali. Ne nutně se stejnýma postavama. I když upřímně, klidně bych koukal i na celej seriál jen o tom, jak mladej Dooku a Qui-Gon vyšetřujou případy a rozsuzujou spory. (28.10.2022)

Má to jedinou chybu. Ty epizody jsou strašně krátké a působí hodně zkratkovitě a jednoduše. Ale jinak Filoni dospěl. Přesně tady jsem dostával totiž to, co v mnoha epizodách Clone Wars ne. Žádnou akční taškařici, ale temnotu, silnou atmosféru, osudovost. A Kevin Kiner předvádí parádní hudbu, pro Star Wars často velmi atypickou. Pokud by Filoni vytvořil v podobném tónu kontinuálně vyprávěný plnohodnotný seriál, chrochtal bych blahem. (26.05.2024)

(paradoxně) Nic, co by jsme už neviděli v rámci Clone Wars.... Jak už někdo trefně poznamenal, Dave Filoni se tu jen opakuje, používá milionkrát viděný příběhový vzorce, takže by přišlo víc než vhod předat kreativní otěže někomu jinýmu – o to víc se bojím, jak pojme seriál Ahsoka. Krátkometrážní disneyovská stopáž [všech šest epizod nemá dohromady ani 80 minut] opět naprosto nesmyslná. (28.10.2022)