Lásce na stopě

John Cusack je úžasný chlapík, moc se mi líbí a mám ho velmi ráda. Odlehčené romantické komedie či zajímavé nezávislé snímky mu zcela dokonale padnou a v těchto rolích ho zbožňuji asi nejvíce. Ačkoli Lásce na stopě se téměř ničím nevymyká z tradičního schématu o hledání a znameních osudové lásky, musím především už kvůli Johnovi hodnotit takto. A taktéž i díky sympatické anglické krásce Kate Beckinsale. Film obsahuje spoustu vtipných okamžiků, dialogů a kratinkých, vedlejších úsměvných výseků, jichž jsem si povšimla. Zkrátka pro mě, jak se spojí zábavné chvíle, v nichž figuruje John, a ještě s hlasem Aleše Procházky, stojí vždy za to:) "Vypadám jako kouzelník, koupil jsem celou vaši jarní kolekci." (01.10.2011)

Naozaj (ne)veríte na osud? V tomto prípade, ale treba vypnúť racionálne premýšľanie, pretože ak by na začiatku filmu hlavná romantička racionalitu ovládala, nemala hlavu v nebíčku a nebola akosi ezotericky založená, tak by sa predišlo všetkým tým patáliám okolo, ale paradoxne aj my by sme prišli o šikovnú a vlastne aj originálnu romantickú komédiu. (17.11.2022)

Přesto, že v úvodních titulcích láká J. Cusack a K. Beckinsale na slušnou a vtipnou romantickou komedii, pravdy je však na tom minimálně. Podivný pokus, tvořený nemožnými dialogy, nevkusnými komickými předěly, gradace osudových momentů s nevhodnými časovými prostřihy.....Herci v tom jsou zcela nevinně, neboť hlavní příčinou celé blamáže je předloha......... (14.11.2004)

Nad naprosto nereálnou zápletkou a těmi náhodami lze tentokrát přivřít oko (nejen kvůli žánru), ale řekněme, že to je specifikum tohoto snímku. Zbytek je zcela standartní doplněný o scény jako je bruslení při zasněženém New Yorku. Naštěstí tu je extra hezoučká Kate Beckinsale (jejíž postava to ale asi nemá v hlavě moc v pořádku - no psychiatr :) a sympaťák John Cusak, jinak by to byla fakt bída. Největší problém je, že hlavní hrdinové se na obrazovce téměř nepotkají. (15.11.2009)

Jsem mistrem ve vytváření řetězce neuvěřitelných náhod a osud ovládám pouhým nadzvednutím obočí, takže kdybych já nastoupil do výtahu naproti Sáře, tak neomylně vystoupím na stejném patře jako ona, budu mít na rukou obě rukavice, v jedné ruce budu držet bankovku se svým jménem a v druhé knihu Láska za časů cholery se Sářiným telefonním číslem. Jenže to by zdaleka nebylo tak zábavné, jako když Sára s Jonathanem zakopávají o znamení a Sáře to přitom sluší tak, že mám jisté tušení, že kdyby vyměnila Jonathana za mě, tak bych se tomu bránil jen úplně malinko. Zkrátka jsem se trošku zasnil, čímž potvrzuji pocit zábavné pohody při sledování tohoto filmu a teď odcházím brilantně odhalovat znamení osudu, které jsem sám sobě na tyto svátky vychytrale nastražil. (29.12.2013)