Úsvit

Tak tohle mi hnulo žlučí. Parta pražských hipstrů točí o velkých myšlenkách a idejích, jenže ani jednu z nich nedokáže pořádně domyslet, a tak se Úsvit točí neustále kolem pohlavních orgánů. Panebože, vražda, modernita, emancipace, feminismus, všechno tam je a my furt dokola posloucháme klopotnou přednášku o tom, kdy přijede šéf a co je to intersexualita. Dlouho jsem neměl tak velký problém u takhle vážně se tvářicího filmu s motivacemi postav. Proč a čeho chtějí vlastně dosáhnout? A na ty falešně obviněné dělníky pak všichni svorně zapomenem, stejně jako na pozemky okolo fabriky - která je očividně postavená na zelené louce? Šak i ten bača tam působí jako papundeklový trapoš. Achjo. (09.09.2023)

Tatry jsou krásné, Eliška Křenková výborně hraje a řídí cool tyrkysovou káru. Dobová atmosféra je uvěřitelná a spousta dialogů je příjemně civilních. Prostě to hezky vypadá, až na ten jejich neuvěřitelně ponurej byt, kde maj neustále zatažený závěsy. Jenže mi přišlo že hlavní ambice filmu nebylo odvyprávět poutavý příběh, ale vzdělat lidi v problematice hermafroditů a tak nějak surfovat na vlně aktuálně společensky vděčného tématu. A aby tam bylo nějaký drama navíc, tak tam dali postavu tajnýho, co tam účelově loví komunisty nebo co, ale vlastně je k ničemu. (02.11.2023)

Úsvit těží z neokoukaného námětu - na české, ale myslím i světové poměry - a veskrze umně v sobě snoubí několik tematických či žánrových rovin: od vztahového dramatu přes (pseudo)kriminální příběh až po jistou sociální sondu do 30. let minulého století, avšak s nadčasovým přesahem. Chlupáčkovu snímku by se určitě dalo vytknout pár věcí - viz dobově neautentický projev Heleny (hlavně na poli sarkasmu) či prostetický zjev Ladislava Hampla (určitě bychom v ČS hájích našli "oplácanějšího" kolegu) - ale z mé strany převažují spíše pozitivní dojmy. Hermafroditismus (podobně jako afázie v letošních Němých tajemstvích) není úplně běžný námět a určitě v sobě skýtá i další možnosti. V Úsvitu je toto téma ozvláštněno líbivým dobovým koloritem - zde bych rád pochválil především výpravu, ale i kostýmy - a několika vůdčími dichotomiemi (muž x žena, továrník x dělník, "boží stvoření" x "bezbožné monstrum"). Z hereckého obsazení bych vypíchnul zejména Elišku Křenkovou, ale i Richarda Langdona; rovněž mě zaujala menší role Jána Jackuliaka, který se postaral o jeden z nejsilnějších momentů filmu. Jsem zvědavý, s jakým projektem přijde Chlupáček příště. (12.10.2023)

Vyzeralo to nádejne. Vyladený vizuál majúci dobre sediacu farebnú patinu. Na české pomery netradičná zápletka. Bohužiaľ jej atraktívnosť bola rýchlo pochovaná spolu s telíčkom. Priveľmi rýchlo sa zo záhady stala len doplňujúca zložka. Nečakajte teda žiadnu detektívku. Ide hlavne o vzťahy, v ktorých sa bijú rozdielne nastavené rebríčky hodnôt. Eliška Křenková bola ideálne nespokojná, neodbytná, majúca nadhľad. Martha Issová bola učebnicová pi*a. Milan Ondrík bol správne znepokojujúci. Ladislav Hampl absolvoval hollywoodskú premenu. A všetci títo a ďalší sa pohybovali v uveriteľných kulisách. O to viac mrzí, že najvýraznejším momentom celého filmu bola manželská hádka na schodisku. Chcelo to väčšiu odvahu. Viac tlačiť na pílu v rámci krimi zápletky. Úsvit si za určité veci zaslúži kredit, ale za rok bude len ďalším telom v masovom hrobe priemernosti. (24.12.2023)

Český queer drama z předválečnýho období? Je to sice k nevíře, ale režisér Matěj Chlupáček natočil sice atypický, ale o to víc poutavý historický drama, který se v našich končinách jen tak nevidí. Natočit totiž drama zabývající se tématikou intersexuality, vztahu k jinakosti, a posedlostí skepticismem/konzervatismem na pozadí korporátní budovatelské baťovské idylky na sklonku druhý světový války chce fakt ambice, na který má koule fakt málokterý tvůrce. Navzdory dobovýmu zasazení a čecháčkovský nátuře Chlupáček tyhle kontroverzní [a bezpochyby moderní] témata pojímá s patřičnou něhou a poctivým filmařským řemeslem, za což si fakt zaslouží nejenom uznání, ale respekt celkově... Eliška Křenková s každým novým filmem navíc dokazuje, že jde o jednu z nejtalentovanějších domácích hereček, a každou scénu si zde krade zcela právem pro sebe. ÚSVIT je tak ve výsledku originálním dílkem, který česká kinematografie - a zejména pak historický žánr jako takový - potřebuje jak sůl. Inu, jak se říká: pokrok nezastavíš. (13.03.2024)