Křik

Atmosférou, strihom, časovými skokmi, nevysvetliteľným tajomnom časti deja pripomína Krik filmy Walkabout Nicolasa Roega (VB/AUS 1971) a Poslednú vlnu Petra Weira (AUS 1977). Podobnosť utvrdila aj stopa Austrálie a aborigénov v deji. Na rozdiel od Walkaboutu tu nejde o iniciačný rituál vstupu do dospelosti. Tu ide o iniciačný rituál nástrahy ohrozujúcej dospelého dlhodobý párový vzťah. Dá sa také niečo opraviť ako pracka na sandále? Prestrihané zábermi do záhrady psychiatrickej liečebne. Tam sú výsadami obyčajného šialenstva ovenčení tí, čo v takejto, alebo obdobnej skúške vzťahu aj nervov neobstáli. Za odmenu sú poctení bezhraničnou slobodou tvorby a vyjadrovania názoru. No bezhraničnej ako bezhraničnej - olemovanej múrmi, mrežami a plotmi blázinca. (28.11.2020)

Muž (Alan Bates) se v Austrálii při pobytu mezi aboriginci naučí panovat křikem, který zabije vše živé. Přestěhuje se do anglie do jedné malebné vesničky a zde se začne infiltrovat do rodiny muzikanta Anthonyho (John Hurt). Jedná se o zajímavý anglický horor s poměrně originálním nápadem. Nečekejte žádné mraky gore nebo akce, jedná se o komornější příběh, který staví na konverzacích a pomalu a důkladně buduje zajímavou chladnou atmosféru. Příběh je situován do prostředí malé vesničky na anglickém venkově v kopcovité větrné krajině u mořského pobřeží, se spoustou pastvin a permanentně zataženou oblohou. Atmosféra chladné anglie je tady výborná a z prostředí se vytěžilo maximum (pro srovnání např. některé díly detektivek s inspektorem Dalglieshem, třeba Plány a touhy). Samotný příběh pozvolna spěje k vyhrocení konfliktu postav. Zajímavým způsobem je pojaté působení na Anthonyho manželku a její postupné podléhání, tady mne zejména utkvěla jedna výborná scéna, při které je náhle použit experiment s černobílým filmem - nebudu samozřejmě prozrazovat ale jedná se o výborný a celkem klíčový okamžik a při sledování ve mne opravdu hrklo. Podtrženo sečteno, za podívání rozhodně stojí, jen upozorňuji, je to spíše pro náročnějšího diváka. Jo a jinak Anthony je fakt skvělý hudební experimentátor, takový Radek Kopel trochu :-) . (11.01.2011)

Nedaří se mi potlačit těžké zklamání z tohoto nadžánrového kousku. Čekal jsem víc hororového zaměření, k tomu má ale paradoxně nejdál. Spíš se jedná o psychologické drama s nejasnou hlubší myšlenkou, která mě samozřejmě úplně minula. Asi jsem méně vnímavý divák, jenže mě ty dlouhé a nic neříkající záběry z písečné pláže naopak iritovaly. Pro zdejší označení art-filmu je to zase málo experimentální. Každopádně co je dominantou snímku, tak je jistě jeho zvuková stránka: všechny ty serepetičky typu zapálená cigareta nebo moucha ve sklenici mě upoutaly ze všeho nejvíc. (06.10.2011)

Atmosférická podivnost, která dává smysl, pokud přistoupíte na její pravidla a nebudete se hrabat v tom, že tam pro ně chybí pozadí. Pak je totiž vidět, že Skolimowski měl svůj nápad promyšlený a povedlo se mu do něj zapracovat snad všechny tajemné náznaky a symboly, které postupem času ukáže. Mě se to naštěstí povedlo a tak jsem z Křiku mohl mít silnější zážitek, umocněný zpočátku zmatenou, ale postupem času stále lépe gradující atmosférou, založené především na strachu z čehosi podivného a nepochopitelného, co ale má velkou moc. Také je to to nejoriginálnější home invasion, jaké jsem kdy v životě viděl a Anthonyho experimentální vytváření různých zvuků byl hodně zajímavý prvek, který mě dost bavilo sledovat a vše ostatní celkem příjemně odlehčoval. Jen škoda, že z toho nevypadlo něco hlubšího - především u toho častého odkazování na náboženství bych čekal, že to tam bude mít větší roli, ale ne, SPOILER jen Anthony hraje v kostele na varhany a v dunách umře farář, KONEC SPOILERU nic víc. Ale určitě se mi to líbilo a kam se na to hrabou všichni ti současní přeceňovaní Ari Asterové či Mikové Flanaganové, kteří prý točí "kvalitní náročné horory"... Slabé 4* (13.05.2023)

Na Křik pozor, protože jde o docela těžce stravitelné sousto. Takže je jasné, že se jedná o snímek spíš pro náročnějšího diváka. Na první shlédnutí se mi hlava spolehlivě zamotala a myslím, že další projekce mě nemine. Křik má v sobě spousty symbolických náznaků a různých detailů, které je hodno objevovat postupně. S jistotou můžu říct, že se jedná o "mindfuck", protože Křik veškerá kritéria pro toto onálepkování splňuje. Na druhou stranu nemůžu nezmínit, že film může místama působit trochu rozvelkle a méně trpělivé diváky k smrti nudit. Klasicky musím opravit žánrové zařazení, protože zde ani v nejmenším nenaleznete prvky "hororu". Někdo ze správců se evidentně musel nehorázně "zkouřit" a v momentě bouřlivého nezastavitelného chichotání z hecu tuto nálepku přilepit a ještě k tomu na první místo! Když odbočím, tak mě jinak velmi potěšila herecká účast Johna Hurta a Timma Curryho - asi není nutno sáhodlouze představovat. Každopádně, Křik určitě stojí za vidění, ale rozhodně se nejedná o snímek pro moderního diváka. Možná vám chvilku bude trvat než se na něj plně naladíte a kdo ví jestli vůbec. (26.12.2015)