Spider-Man 2

Mojím najväčším plusom bol Dr. Octopus. Pravdu povediac, po zhliadnutí filmu presne chápem kritikov, ktorí hodnotia nové dobrodružstvo Spider-Mana ako najlepší sfilmovaný komiks. Približne dvojhodinový celok dáva zmysel každej svojej časti, či už ide o spomínané úvodné titulky alebo pomerne dlhý prechod k samotnému Dr. Octopusovi. Neverili by ste, že prvých 40 minút budete sledovať iba neakčné scény a tie vás nebudú vôbec nudiť. V skutočnosti je akcie vo filme pomerne málo - dočkáte sa iba troch súbojov Spider-Mana s Dr. Oc a zvyšok tvoria dialógy, navonok pokojné zábery plné vnútorného napätia a dilemy. (21.10.2013)

"Comicsy jsou pro kluky. Moc obrázků a málo slov! Hollywoodský trhák o pavoukovi-superhrdinovi?! Ani za zlaté prase George Clooneyho" Vzpouzela jsem se statečně, ale nakonec jsem poslechla pána tvorstva. Sam Raimi za 127 minut čistého času dokázal zlomit mou do té doby absolutní ignoraci blockbusterů obecně a těch comicsových zvlášť......Z čistého nebe sjel po pavučince Tobey Maguire s bezednýma očima. Všehoschopní pavouci jsou bez výjimky draví živočichové aktivně lovící svou kořist. Emoční koktejl vstříkne své bezbranné nepřipravené oběti a ta se zmůže jen na : Zahraj to znovu, Same.... a po dvou letech se konečně podívá i na jedničku. Spiderman druhý je film s hřmotným nablýskaným brněním a křehkou duší. Akční romantika a romantická akce v dravě adrenalinových i niterných scénách doslova bere dech a nevrací ho. Hravost brnká na humornou strunu a nadsazených ironických not je větší než malé množství. Ale má ještě něco víc. Nepatetickou víru v příběh, humanitu a lásku. P.S.........It's a superhero movie for people who don't go to superhero movies...Rogere Eberte, měl jste pravdu. (04.05.2007)

Nezapomenutelný filmový zážitek jsem měl z této mistrovsky zpracované adaptace slavného komiksu o pavoučím muži. Na kinopremiéru jsem se v roce 2004 těšil jako malý kluk, a i když jsem jej poprvé viděl ve znojemském kině Svět (které - ruku na srdce - se nemůže rovnat pražským multiplexům) s dabingem, tak mne tento snímek zcela uchvátil. Na svou dobu detailně promakané efekty, dechberoucí smršť akčních scén a k tomu zcela jedinečný scénář, který původním komiksům ostudu rozhodně neudělal. Parkerova jízda na horské dráze plné emocí vůči jeho femme fatale M. J. Parker mne srazila do kolen. Samu Raimimu se dále povedlo z široké spider-manovské mytologie vybrat jednoho z nejtužších a nejvíce sexy protivníků, a obsadil ho charismatickým Alfredem Molinou - doktor Octopus je prostě frajer, možná jen kdyby ve filmu více nosil slavné zrcadlovky... Maguire si k tomu nadále drží své vysoké herecké kvality, a sledovat zatím nejpovedenější komiksovou předělávku (kterou v roce 2008 konečně překonává Temný rytíř) je díky tomu pohlazením po duši... Tento stoprocentní film má spoustu předností, a já jako veliký fanoušek Spider-mana v komiksech obdivuji všechny, kteří se na adaptaci podíleli. Kdybych měl zmínit nejviditelnější klad, byly by to namísto srdcervoucího story i po letech nepřekonané akční sekvence s chapadlovitým zloduchem a sítí střílejícím teenagerem... to kvůli nim si dvojku pouštím stále dokola. Spider-manovi 2 trvalo rok, než jsem jej zařadil na čestné místo v mé osobní TOP 10. Dnes nechápu, proč jsem do žebříčku tento komiksový spektákl, který jsem viděl nejméně patnáctkrát, nezařadil mnohem dříve. Asi největší srdcovka! (08.01.2008)

Chudý superhrdina, dlouhodobě ignorující fyzikální zákony, se vrátil s poruchou svištění vláken, trochou rozpolcenosti a chapadelným protivníkem. Novotou to sice nijak nezavání, ale já jsem nadšen z nabízené úvahy na téma - co se nedá zastavit, to se dá utopit. Prubnu to s krokodýlem a pak dám vědět. (29.08.2011)

Když si Batman v Burtonově pokračování sundal masku, bral jsem to za cílenou destrukci konceptu superhrdiny na filmovém plátně. Dám masku za lásku aneb supermanova depka. Spider-Man si v pokračování svléká masku jako fusekle, a přesto zůstává tím, čím byl na konci jedničky - spokojeným superhrdinou. Proč ne, i když Burton je mi bližší. Jenom bych propříště ubral na titanizaci (a.k.a. romantizaci) látky, která v závěru dvojky notně vyšlápla za hranice superhrdinské uvěřitelnosti. A taky bych ubral na Kirsten Dunst, kterou pro její charisma leklé ryby a nerovný chrup považuji za relikt současného šoubyznisu. Na druhou stranu nikdy nedokážeme plně docenit Raimiho režijní suverenitu a zapálenost tvůrců pro látku, o níž si dýchaviční supermani typu Spawna nebo Daredevila můžou nechat zdát. Jen houšť, ale příště prosím bez Mary Jane... (24.07.2004)