Mrtví jako já

Škoda, že po velmi originálním a vtipném pilotu není Dead Like Me schopno dostát nastolené kvalitě a jaksi upadne do plahočivé rutiny. Seriálem nás provází postava George - bizarní vypravěčka, která je sympatická svým laxním pesimismem a černým humorem. Přes rameno jí kouká Rube - můj favorit, který do seriálu přináší příjemný a uklidňující element "stařecké" moudrosti. Daisy, prakticky jediná postava procházející nějakým vývojem, se z rozpačitého začátku vyprofiluje do vcelku vyspělé ženy, díky čemuž také přispívá k tomu, že seriál zdařile mixuje černý humor s životními ponaučeními. Bohužel Roxy je poměrně nezajímavá a Mason vyloženě otravný... Problém seriálu spočívá v tom, že každý díl přináší více méně to samé, ještě k tomu v ne příliš vzrušujícím tempu. Na fikčním světě není odvedeno tolik práce, kolik by mohlo, např. zapojení gravelingů představuje vyloženě nevkusnou scenáristickou berličku. Epizoda s kuchařem Angusem dokáže jako jediná (!) pěkně zapojit do děje i vedlejší osudy umírajících, proto právě na ni spatřuji, jak trestuhodně nevyužitý potenciál se v Dead Like Me skrývá. Zajímavé je pravidelné náhlížení do života rodiny zesnulé George - osudy pozůstalých jsou vlastně dost smutné, ale přitom tak vůbec nepůsobí - to je vykresleno pěkně. Reggie je moc fajn. 6/10 (04.12.2013)

Pro mě seriál, který strčí do kapsy i daleko profláknutější hity jako jsou Ztraceni nebo Prison Break. Možná je to tím, že mi námět a hlavně hlavní hrdinka padla přesně do mé noty. Spojení černého humoru a naprostého cynismu působí nebývale svěže a hlavně, každý díl má nějakou myšlenku, dá se říct i poselství, takže rozhodně nepůsobí prvoplánově a vlezle. Smrt zde sice nehýří takovou originalitou jako v sérii Nezvratný osud, ale i tak mnohdy mrazivě pobaví. Zatím každou další epizodou sleduji, jak tato série míří výše a více mě baví. Hlavně postava Gerorgiiny neskutečné šéfové mě stále více fascinuje (hlavně mě dostala v tom díle s její bytovou webkamerou). Suma sumárum - naprostá povinnost pro milovníky "záhrobního" humoru. (06.11.2007)

Inu první setkání bylo prosřednictvím vysílání české televize a můžu říct, že na první pohled to nebylo nijak zajímavé. Druhé setkání bylo v době mýho svaťáku, fantazmagorické pohrávání si s myšlenkou smrtek mě kupodivu dokázalo od biflování odtrhnout. Tady bych poukázal na kopu moudrých tezí o životě a taky o tom co je po něm (z pohledu pozůstalých samozřejmě). Pro někoho mohou mít banální bezvýznam, pro jiného hluboký dopad. Čistě k hercům. Hlavní hrdinka mi v některých momentech přijde neskutečně odporná baba, s protivným, vulgárním obličejem, a v jiných chvílích s ní člověk absolutně soucítí. Mason. Žeru jeho britský akcent a umění nasírat policajtku. Tu jsem moc nemusel, tedy až do chvíle kdy oblékla princeznovské šaty. Když jsme u princezen. Laura Harris. Tuhle herečku mám rád. Postava Daisy povrchní sobecká arogantní. No a konečně Rube, tahle postava mi vůbec nesedí. Rozhodně nevypadá jako kulinářský mistr, taky mi na něm moc nesedí ta basebalová bunda, stejně tak mi u něj nesedí ta fajfka kterou bafal na pohřbu, ty Leonovské brýle které měl na očích když mezi zuby cedil slovo Gravelings. Sumasum tohle dílko mě párkrát donutilo zamyslet se nad poselstvím, které se snaží unést, naštěsí se nebere moc vážně a proto mu vše odpustíte. Vše posypáno špetiznou černého humoru. (04.07.2011)

Ohromně zmáklý charaktery všech postav, Georgina, která má humor sušší než suši devadisátileté Žaponky, neskutečně sympatická role hlavního smrťáka, kterou ztvárnil můj oblíbenec Patinkin, božská coura Daisy, cvok z Británie, nejhodnější šéfová, kterou máte chuť zabít, a nebo nejdrsnější policajtka pod sluncem a další OSOBNOSTI. Námět je originální, herci skvělí, humor černý, někdy i trochu dojemných scének..........koktejl, který si rád dám v kombinaci s Bílým Rusem kdykoliv. Vůbec nechápu, proč takhle našláplej seroš skončil po druhé sezóně. (18.12.2011)

Po sezoně a půl pomalu stereotyp seriálu, který sází pouze na jedinou kvalitní postavu s šíleným zjevem a hláškami, mě unavil na tolik, že pochybuji o jeho dokoukání. Problém není v castingu ani ničem podobném, ale v tématu, které je na půl cesty mezi tím, čím mohlo být a tím, čím je. Velká škoda, ale přesto se najde poměrně dost okamžiků, které diváka potěší a rozesmějí. Na oddech jako zákusek slušné, jinak příliš pomalé a unavující. (Mimochodem, kdo chce mít požitek ze seriálu nesmí se dívat na dabingovanou verzi, která zabíjí všechno dobré a povedené.... a z hlavní postavy se stává jen divná holka) (18.04.2008)