Walk the Line

Tento film má jednu veľkú nevýhodu, bol pred ním Ray (2004), ..snímok, ktorý sa zaoberá takmer rovnakou tematikou a povedal by som že je omnoho lepší ako Walk the line - (slepý bluesman je lepší ako countryman zo západu). Navyše sa mi na Rayovi viac páčil štýl rozprávania, tu to bolo veľmi po skokoch, z ničoho nič príliš ostré zmeny. Herci síce ťahali, Joaquin Phoenix bol fajn, nemám jedinú výčitku a Reese Witherspoon bola ako vždy krásna a oscara si zaslúžila, ale v životopisnom filme ide hlavne o to rozprávanie a scenár a pútavosť.. (04.01.2015)

Johnnyho Cashe mám rád a jeho hudbu zbožňuju. Ray mi otevřel oči a ukázal geniální jazz, přes který jsem se dostal k výbornému country a poznal i Johnnyho. Můžu snad zachovávat objektivní pohled na film, v němž před mými zraky najednou ožívá legenda a zpívá písně, které denně zaplňují mé reproduktory? Nestydím se, že když zdrcený Phoenix začal v nahrávacím studiu hrát Folsom Prison Blues, z očí se mi vyvalily slzy, protože ta bezmoc, ale i naléhavost byly skutečně znát, zvlášť když si uvědomím, jak se později skladba proslavila. V takovém stavu jsem prožil prakticky celý film. Phoenixovi snadno uvěříte jeho převtělení (hlas i výška téměř odpovídají) a živá vystoupení, která tak naplno prožíval, patří mezi nejsilnější části filmu. Jen je trochu škoda, že ho režisér vždy nenechal hrát víc než jednu skladbu – a občas pouze její konec. Dobře je tady zachycena i podstata country skladeb – když se Raye Charlese v Rayovi ptali, proč má rád country, odpověděl, že miluje příběhy. Díky tomu, že je ve Walk the Line vyprávěno i Cashovo dětství, sami se přesvědčíme, jak moc jej poznamenalo, aby své zážitky vložil do textů Kdo Johnnyho neznal, může si o něm i jeho hudbě udělat, řekl bych, solidní obrázek, a pro nás, kteří ho už nějaký ten pátek posloucháme, je to nádherný dárek, pocta hudební ikoně, ke které se budeme vždy rádi vracet a s dojetím sledovat jeho přetěžký život. (12.08.2006)

Nevěděl jsem, že Johnny Cash byl nesympatický mladík bez ďábla v těle, jehož drsné image se rozpadá při prvním pohledu Reese Whitterspoon. Pokud chcete sledovat, jak chlápek dvě hodiny vašeho a snad 10 let svého života uhání jednu babu a to tak, že jsem si ke konci přál, ať ho pošle do prdele, tak je Walk The Line filmem pro vás. Až na pár scén rutina, Cashova hudba mě míjí. P.S. Nakonec jí užene (31.05.2007)

Životopisný hudobný filmu typu Ray, ale nie až tak hollywoodsky vyumelkovaný a trochu úprimnejší a skratkovitejší. Čo je len dobre. Plus skvelé duo Joaquin Phoenix + Reese Witherspoon. Kiež by sa s rovnakou láskou začali nakrúcať filmy o režiséroch, ktorí sú mi bližší než hudobníci... (18.01.2006)

Johnnyho Cashe mám prostě rád a tento film je dá se říct poctou. Líbilo se mi, že se tvůrci soustředili na písničky (opravdu je to tak půl na půl s "normálním dějem") Musím složit poklonu ústřední dvojici, jak jsem neměl nikdy rád Reese Witherspoon, tak tady byla fakt skvělá a pan Joaquin Phoenix je kapitola sama pro sebe. (02.08.2006)