Samuraj

sice netuším o co šlo v tom závěrečném tanečku, ale jinak krásný zástupce a nový člen samurajského odkazu říše vycházejícího slunce. Kitano je jako vždy naprosto uchvacující, technicky a choreograficky vyspělé, odkazující na staré klasiky žánru, stejně jako dějově.. Není to samozřejmě nic extra originálního, ale má to zase to proklaté kouzlo a poetiku.. A revenge filmy se silným archetypem hrdiny mám rád.. Možná, že jen ten bodyguard byl trochu odbytý, emoce jsou jako obvykle pro mně stále ne zrovna pochopitelné, stejně jako některé činy (krvavý konec hry), ale stejně je jejich kultura a dědictví minulosti tak zajimavé a silné, že to nejde nemít rád.. Snad jen mi chvíli trvalo než jsem si zvykl na styl filmu a krev se mi nelíbila vůbec. Jinak povedený film a Kitana asi budu muset konečně "nastudovat" (29.06.2012)

Bojové scény jsou dost nápadité a jiné než v Billovi, ale lepší? Ne. A pak ten humor, moc vtipné to nebylo. Atmosféra filmu je jiná, poklidnější. Když to celkově shrnu - Chybí tomu větší emocionálnost ( okamžiky, které by vás strhly ), dynamika, prostě to nemá ty správné grády ( závěrečných 15 minut je skoro má ). Pochválil bych hodně originální hudbu a zajímavě zpracovanou krev. Samuraj rozhodně stojí za skouknutí, ale já už svého favorita mám a tak mě nakonec nejvíce potěšil trailer na Kill Bill 2. (09.04.2004)

Je to zajímavé, japonské filmy ze současnosti mě často oslovují a jsem schopný jim nadělit bez problémů nejvyšší hodnocení. Historická tématika a především tzv. samurajské filmy mě ale obloukem míjí. Nedokážu se obvykle vžít do mentality hrdinů a po emocionální stránce mi film tak nějak proklouzává mezi prsty, a to včetně těch nejslavnějších jmen, jako je Kurosawa. Samuraj je Kitanův příspěvek k v Japonsku tak oblíbenému žánru a využívá tradiční nadsázku, kdy hrdina bez problémů vyřídí desítky protivníků, krev stříká na všechny strany a o výsledku bitvy obvykle rozhoduje jediný vyvolený bojovník. Je to plné rituálů vycházejících z jiné kultury, občas patetické, občas naivní a prakticky neustále hodně nadsazené. Racionální část mého já se na podobnou produkci dívá se silným despektem, ale naštěstí tady pomáhá Kitanův ironický nadhled, vtípky, kterými příběh shazuje a pomrkává přitom na svého diváka a žánrového fanouška. Svůj snímek navíc zdobí ukázkami místní kultury, takže závěr filmu proskotačíme v duchu lidové veselice. Taky jsem si vzpomněl na svá teenagerská léta, kdy jsem hltal takového Hrbáče a Samuraj se dá označit za romantizující dílko podobné úrovně a zaměřené na podobného konzumenta. Takže s přimhouřenýma očima za 3* a celkový dojem 55 %. (12.03.2011)

Těžký nářez. Můj první Kitano a hned plná palba. Samuraj je zcela svébytným filmem, vymazleným spojením mistrů Kurosawy a Tarantina, k tomu těch nejlepších tradic rytmikálu a komedie až grotesky. Je vidět, že Kitano začínal jako komik, ale asi skončí jako muzikant :D. Napodruhé jsem docenil i řadu komických scén, pro Evropana trochu hůře uchopitelných. Závěr filmu je výtečnou tanečně hudební peckou. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=_3WNmW5X8dI (20.02.2011)

Myslím, že tragikomická zkazka o slepém masérovi vyšla Kitanovi mnohem lépe než yakuzácká současnost, kterou se tak rád zabývá. Ačkoli jindy mě tato tématika celkem úspěšně odradí, Zatoichi se vymyká - neboť převládá smysluplný příběh, souboje jiskří jak samurajský meč na poledním slunci, laskavý humor provází staccatové rytmy rolnických prací, a ten prima odvaz na konci - ten nemá chybu!!! A nevíte někdo, kde bych sehnala ty světový botky?? :-) (26.03.2010)