Fontána

Na fontánu jsem se těšil, ale rozhodně sem jí nepovažoval za nějaký převratný dílo a možná proto sem si jí tak užil. Sice se film na první pohled jeví jako celkem nepochopitelnej, ale když se dává pořádně pozor, tak si myslim, že se linie příběhu dá celkem slušně zachytit, samozřejmě Aronofksy film udělal tak, aby si každej moh udělat nějakou svojí vizi příběhu a tak některý pasáže sou celkem nesmyslný a jedinej způsob jakým se to dá pochopit je domyslet si, co tim asi Aronofsky chtěl říct. Ale na konci to celkem davá smysl a hlavně to zanechává spoustu otázek o kterých se bude diskutovat a o tom ten film asi je. Nicméně ty závěrečný sci-fi orgie byly už trošku moc, myslim, že to tim už dost přehnal a přeplácal a hlavně z toho nic moc nevzešlo. Ostatně celá ta budoucnost nebyla nic moc a podle mě se dala využít daleko jiným směrem než udělal Aronofsky. Přesně tyhle pasáže byly takový "vymysli si sám", nakonec to sice dává smysl, když se nad tim člověk víc zamyslí, ale udělat třetí linii příbehu v budoucnosti podobnou těm v přitomnosti a minulosti by se mi zamlouvalo víc. Ale tim asi s kritikou končim, protože všechno ostatní, od hudby přes naprosto dokonalý herecký výkony Rachel Weisz a Hugha Jackmana, až po skvělou atmosféru a dokonalej příběh o lásce, je nezapomenutelně perfektní (11.03.2007)

Audiovizuální extáze se zářivými barvami, efekty a úchvatnou hudbou Clinta Mansella. Prolínání příběhu mezi třemi různými dimenzemi má v sobě skrývat podstatu o existenci lidského bytí, jeho pomíjivosti a konci, nekonečnosti a hloubce vesmíru, hledání naděje a věčnosti, a ostatních filozofických otázek. Kromě nádherné Rachel Weisz je skvělý rovněž Hugh Jackman. Fontána je pro mě ten druh filmu, kde forma výrazně a velmi účelně přebíjí samotný obsah. (04.05.2012)

Obrazově úchvatná podívaná s dokonalým hudebním podkresem. The Fountain je krásným filmem, jehož hlavní myšlenku není těžké pochopit, ale pro úplné pochopení děje jako takového, si budu muset dopřát minimálně ještě jedno zhlédnutí. Hugh Jackman i Rachel Weisz (zde mi přišla až nadpřirozeně krásná) odvádí excelentní výkony, stejně jako Aronofsky na pozici režiséra. Jdu si sehnat Pi a Requiem for a Dream... (05.09.2008)

Jako uspávadlo s nádhernou hudbou by to ode mě dostalo plněj počet hvězdiček. Ovšem jako film filozofující na téma: láska, život, smrt / alespoň myslím, že tomu tak bylo / mě to uspávalo. To jsem dokonce použil i Limův návod jak tento film sledovat, ale bohužel asi má nálada nebyla dostatečně meditativní a nebo naopak už jsem byl od začátku přemeditovanej. Na druhou stranu až budu chtít usnout už nemusím počítat ovečky. Stejně jsem se vždycky tak soustředil abych ty ovečky spočítal správně, že jsem spíše ožil než usínal. Ovečky tedy po právu střídá v uspávání Fontána. (02.07.2007)

Fontána je vizuální (možná lépe audiovizuální) básní na jedny ze základních životních témat .... Je fakt, že po první projekci jsem vůbec neměl jasno o ohodnocení tohohle filmu. Dostal mě Aronofsky pouze svojí geniální režií, hudbou a vynikajícím Jackmanem, nebo tam bylo víc ... o moc víc ? Pokud jste na tom byli podobně, pak je řešení jednoduché - druhá projekce. Ta odhalila (aspoň pro mě) fakt, že se jedná o naprosto vyjímečný film, který v záplavě současné filmové produkce svítí jako Xibalba..... (24.04.2007)