Muž jménem Otto

Působilo to na mě trochu jako vykrádačka Gran Torino (před projekcí jsem ještě nevěděl, že to je remake filmu Muž jménem Ove, což ho dodatečně ale v mých očích deklasovalo ještě víc), respektive pokus vystavět divácký hit z podobných ingrediencí a ozvláštněný tím, že hlavní postava jeví zřetelné známky lehkého autismu, resp. Aspergerova syndromu (sociální a komunikační neobratnost, dodržování rituálů, omezená mimika, preferování samoty, intenzivní zájem o motory a mechanické stroje, úzkostlivé lpění na pravidlech, geometricky zarovnané odhazování sněhu...), což ve filmu není kupodivu nijak tematizováno (zazní tam pouze informace o jeho zdravotních problémech se srdcem, což nakonec má i zásadní vliv na finální rozuzlení). V kinosále jsem občas slyšel dojaté posmrkávání a vůbec jsem se tomu nedivil, i já jsem byl trochu naměkko. Přesto mi přišlo, že Ottovi v životě všechno spadlo do klína až moc snadno, resp. že si to autor předlohy značně ulehčil, aby ten příběh sděloval to co chtěl - mladého Ottu sbalila sama jeho budoucí manželka, navzdory jeho zoufalé nepoužitelnosti v seznamování, a starému Ottovi se "bezpracně" do života hrnou noví přátelé, domácí mazlíček, netrpí bytovou ani finanční nouzí (když se mu zachce, koupí si nové drahé auto), a ani ty opakovaně sebevražedné pokusy mu samozřejmě nikdy nevyjdou, aby si mohl v závěru uvědomit, jak je život vlastně fajn, navzdory smutnému údělu vdovce (k naprosto kýčovitému happy endu by už chybělo snad jen to, aby si v závěru našel novou partnerku). Když to shrnu, neříkám, že je to špatný film, ale na můj vkus až moc sází na prověřené cestičky, jak z diváka dostat kýžené emoce, a na tenhle kalkul se mi nikdy moc přistupovat nechtělo. (02.02.2023)

Sterilní, neškodné, dlouhé a často bez toho pověstného srdíčka. Vím že se v poslední době už trošku opakuji nadáváním na současnou filmografii, ale když nijak zvlášť povedený remake dostane tady 81%, tak už opravdu přestávám věci chápat. Hanks přitom vůbec nezklamal. Přitom se v podstatě jedná o slabší verzi Gran Torina, které teda mělo sílu člověka emočně zdemolovat. Tady mě přidavá chování většiny vedlejších postav dosti hloupé. Třeba nepochopím potřebu už hodně těhotné Marisol učit se řídit. U mě max 60% (10.03.2023)

Tom Hanks je väčšinou záruka kvality, takže som rád, že prišiel ďalší nový film s touto hviezdou. Už od začiatku som mal taký deja vu pocit, akoby som také niečo podobné už videl. A potom mi to v hlave bliklo: En man som heter Ove (z roku 2015) - originál, ktorý bol natočený podľa rovnakej knižnej predlohy Fredrika Backmana. Nedá mi neporovnať, a musím uznať, že švédsky originál sa mi páčil predsa len o kus viac (dialógy mali svojský severský dôvtip, nebolo tam toľko pátosu, a aj herci mi viac pasovali ku charakteru postáv). Ale aj Forsterov "Otto" mal čosi do seba a uznávam, že to bolo natočené naozaj pekne a keby nevidím originál, asi by som bol z toho oveľa viac unesený. Každopádne, americká verzia bola fajn, Hanks nesklamal a rozhodne to stojí za to. 4* (20.04.2023)

Mám určité nepsané pravidlo, že když mě film rozbrečí, tak mu opravdu těžko dokážu dát jiné hodnocení než 5*. A ačkoliv je Muž jménem Otto od začátku prvoplánovou hrou na city, na mě to v tomhle případě naplno fungovalo z mnoha důvodů. Jedním z nich je skvělý Tom Hanks, kterému role mrzouta s (doslova) velkým srdcem sedla perfektně. I díky němu fungují komické scény stejně dobře jako ty emotivní a k hlavní postavě si divák vybuduje vztah opravdu jednoduše. Flashbacky dobře přibližují Ottův vztah s manželkou, což rozhodně celkovému zážitku prospívá a minimálně v tomto ohledu snímek buduje určité napětí. Sousedi jsou sice klišovitě napsaní, ale ani jeden z nich mi nepřišel až na pár situací jakkoliv rušivý. Scénář je skutečně vykalkulovaný a ve většině případů lehce čitelný, v kombinaci s ostatními prvky to nicméně vytváří ultimátní feel-good film. Příběh je totiž lidský, vtipný, milý a hlavně dojemný. Objektivně bych zřejmě měl být přísnější, ale Muž jménem Otto mě prostě zastihl v naprosto ideální náladě. Proč si tedy čas od času neužít podobný typ snímku naplno? 9/10 (05.02.2023)

Jeden z nejkvalitnější feel-good filmů, co jsem mohl za poslední roky vidět. Taková plejáda emocí (radost, naštvaní, smutek) se často nevídá. Tom Hanks klasicky brilantní, za mě si ale film ukradla pro sebe Mariana Treviňo. Ta ze své postavy ztřeštěné Mexičanky vymačkala absolutní maximum. 9/10 Viděno v rámci ČSFD projekce v Cinestar Anděl (01.02.2023)