Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synovi Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79m2 rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a tv zpráv s líbajícími se soudruhy (netuší, že si synáček zařídil své malé TV studio, kde se svými kamarády připravuje dobové zprávy).

Zavzpomínejme si na motocykly Simson, krepsilonové ponožky, vzorkované tapety, víkendové kempy, optimistické znělky televizních novin, starty Sputniků... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (448)

Divočák 

všechny recenze uživatele

Tak se to konečně provalilo!!! Sice nevím, jak se Liboru Boučkovi podařilo tak dlouho ututlat dvojče v SRN, ale s úspěchem tohohle filmu se to už prostě udržet nedalo... No, tak teď trochu k filmu. Poté, co jsem protrpěl Topolánkovy smyslupostrádající předvolební kecy a útrpnou Renčovu režii (ano, i já patřím mezi ty, kdo využili hlouposti našich politiků a obohatili se prozřetelně o tento titul, který zřejmě bez jakékoliv znalosti obsahu přidávala pro zvučný název vloni jedna naše nejmenovaná politická strana ke svým předvolebním materiálům), otevřel se pro mě až podivně mile vypadající pohled na Německo v době konce socialismu. Jakkoliv nemám německou filmovou produkci rád, Good bye Lenin na mě už od začátku zapůsobil velice příjemným dojmem. Filmem se táhne přátelská naivně-trpká atmosféra, herci (v čele s mladým Boučkem) předvádí velice solidní výkony a vy si tak jen v příjemném poklidu užíváte příběh velké lásky syna a matky na pozadí velkých společenských změn, které, jak je nám až poeticky vykresleno, nezasáhly jenom nás. ***Věděli jste, že: I když se film odehrává v letech 1989 a 1990, má na sobě v jedné scéně spolupracovník hlavního hrdiny tričko s motivem kultovního filmu "Matrix", který vznikl až o deset let později v roce 1999.*** ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Lenin je úžasně emocionální film. Humor a vážné scény se tu střídají opravdu bleskově, někdy možná až na mezi únosnosti (scény z nemocnice). Vycházel jsem z kina úplně rudý a hlava mi bujela přemírou tlaku od zadržování slz. Dokonce jsem litoval, že jsem v té době chodil do první třídy a byl jsem holt mimo obraz. O to víc jsem se soustředil na reakce lidí, kteří "tím" prošli a byvil jsem se společně s nimi. PS: Promiň Civale, Tosime atd., ale Pupendo je oproti Good bye, Lenin! pouze malý nedozrálý studentský filmeček bez špetky skutečných emocí - toť můj názor. PSS: Báječně nápaditou režii, brilantní herecké výkony především mladých herců a příjemně poetickou hudbu si nemůžu vynachválit. ()

Reklama

Shit 

všechny recenze uživatele

Docela originální nápad, ale bohužel neni tak dobře zparacovanej jak by se dal zpracovat. Němci zase ukázali, že kvalitní filmy prostě dělat neuměj a že dokážou zabít i ty sebelepší nápady. Sice to měla být spíš taková komedie, ale moc jsem se nenasmál, jedinej klad tohohle film je, že jsem se u něj moc nenudil a to opravdu nevim proč, protože sokoro celej film je jenom o tom jak synáček pořád mlží matce, aby nedostala infarkt a připadalo mi, že to je pořád na stejným bodě a pořád do kola. Aspoň, že jsem se nenudil ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Nad mé očekávání vynikající snímek, který mě bavil prakticky od samého začátku až po úplný konec. Tvůrci skvěle vystihují atmosféru doby, do níž je příběh zasazen, precizně míchají komediální žánr s dramatem, ale i romantikou, takže vás dokáží pobavit, ale i dojmout, k čemuž napomáhá vedle vynikajícího zpracování i řada skvělých hereckých výkonů. ()

freddy 

všechny recenze uživatele

Vynikající komediální drama z Německa. Díky tomuto filmu jsem se už definitivně přesvědčil o tom, že Němci netočí jen odpady v podobě romantických kravin, ale zároveň umí také natočit vynikající filmy, které stojí za vidění a u kterých se člověk pobaví a odreaguje. A přesně to je případ tohoto filmu. Mám-li být upřímný, tak než jsem tenhle snímek dnes skouknul, tak se mi doma válel nějakých 5 let. Až dnes, když jsem hledal ve své bohaté zásobě filmů na DVD, jsem sáhl po tomto filmu. Když šel do kin, tak jsem si říkal, že to může být zajímavý film. Když jsem si ho pořídil, tak jsem si říkal, že to může být zajímavý film. Ale až dnes jsem se na vlastní oči přesvědčil, že to skutečně je zajímavý a vtipný film. Nevím, čím to může být, že mě film tak zaujal. Možná to je sympatickým hlavním hrdinou a jeho sympatickou přítelkyní. Možná to je tím, že jsem se v komunismu pouze narodil, ale skoro nic si z něj nepamatuji, a tak ho mám nějakým způsobem zidealizovaný. Tento film si z komunismu spíše utahuje, a je to opravdu dobrá sranda. Rozhodně jsem se bavil a film se mi líbil od začátku do konce. Jenže cítím že na maximální hodnocení to bohužel není. Když porovnám to nadšení z pětihvězdičkových filmů, tak to zde chybí. A tak hodnotím čtyřmi hvězdačkami, ale jedná se o nadprůměrné čtyři hvězdy, možná časem dojde i na tu pátou. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (27)

  • Režisér Wolfgang Becker se naštval, když česká ODS použila na svoje demo dvd tento film. (M.B)
  • Ve scéně s Leninovou sochou Yann Tiersen použil melodii, kterou můžeme slyšet ve filmu Amélie z Montmartru (2001), ke kterému Tiersen také skládal hudbu. (SLOTH)

Související novinky

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

19.03.2016

Organizátoři Febiofestu přivítají jednoho z nejvýraznějších mladých evropských herců Daniela Brühla. Jeho dnes už světovou kariéru nastartoval německý snímek Good Bye, Lenin!, zahrál si i v hvězdně… (více)

Reklama

Reklama