Tání

Rána do hlavy, Už dlouho mi v kině neukápla soucitná slza, už dlouho jsem nemusel smutkem odvracet oči od plátna. Posledních 20 minut je důmyslně vystavěné zakončení remiscence let dětských i dospělých. Pomocná ruka nikde, obě časové linie splynuly. Ano, je to citové vydírání a pořádné zatlačení na pilu. Ale "minulost je v tvé hlavě, budoucnost v tvých rukách" prostě někdy neplatí. (14.02.2024)

Precizně vystavěné artové drama o tom, jak nečekaně a nenápadně se mohou vztahové záležitosti vyhrotit – a v křehkém období dospívání dvojnásob. Je dobře, že si belgický snímek našel cestu z festivalů i do běžných kin, jelikož rozhodně stojí za vidění. Více zde. (28.01.2024)

Niet nádeje na vykúpenie a nový začiatok? Na začiatku a na konci písomné upozornenie s číslom na odbornú pomoc, ktoré pripomína popis k fotke - čosi navyše, čo samotné dielo neobsahuje, ale pritom zjavne chce odovzdať. Autori sa napriek nesmierne náročnej téme citlivo vyhli príliš sugestívnym záberom, čo je určite iba dobre. Z dvoch časových rovín (súčasná/minulá) jednoznačne vedie minulá s vynikajúcou debutantkou Rosou Marchantovou. Uvidíme, či to s filmom myslí vážne, ale túto náročnú úlohu zvládla perfektne a suverénne ovládla celý film. Súčasná Eva akoby už bola príliš rozbitá na to, aby nám dovolila nahliadnuť do svojho sveta. Zato dynamika detskej skupiny je skvelá, náznak nostalgického leta (jazda na bicykli s letným hudobným motívom, ktorý sa do filmu nijako nehodí) a atmosféru objavovania prvých lások čoskoro vystrieda tvrdá realita dospievania. Deti sú kruté, pretože ešte nevedia, ako sa zachovať zoči-voči životným tragédiám, stratám, bolestiam, odmietnutiam a zlyhaniam, a ich frustráciu a následný hnev si odnášajú nevinní, naopak, dospelí by to už mali vedieť, no chýba im nevyhnutná odvaha a neraz aj sila, takže výsledok je navlas rovnaký. Tragický a možno až príliš skutočný filmový príbeh, kde najväčšie bremeno nesie najcitlivejší a najzraniteľnejší. Je len otázkou času, kedy sa fasáda zdanlivo normálneho života, ktorý symbolizuje Evina sestra, definitívne rozpadne. (18.03.2024)

Intenzívní zážitek s výbornými herci i v dětských rolích. Psychologicky precizní zpracování zranitelného dospívání. Bolest dcery, kterou její matka nedokáže milovat. Doteky, pohlazení, které chybí. A laskavá matka, jejíž dobrosrdečnost končí v okamžiku, kdy by se měla postavit za oběť, ale rozhodne se podpořit syna. A tys taky v tom nejseš nevinně. A oběť je v tom zatraceně sama. (31.01.2024)

Dohnaný rest z Varů, který mě podle hodnocení navnadil jako prase, jenomže ve finále neměl takový efekt jaký jsem si manifestovala. Látka je to určitě silná, nepříjemná a citlivá, ale buď jsem čekala trochu jiný směr pointy, nebo trochu víc explicitnosti a syrovosti nebo tak nějak obecně i jiný postup scénáře. No to by nevadilo, že se z toho vyklubalo něco docela jiného, ale první fakt, který mi nejde přenést přes srdce je ten, že hlavní hrdinka v dospělosti a její projev/přednes/výraz to tak strašně kazí té hlavní hrdince ve flashbacích (což je jedna a ta samá postava, kdy dětská herečka zvládla roli s bravurou). Ta dospělá mě neuvěřitelně štvala svým přehráváním a jednotvárným, tupým výrazem. A na jednu stranu chápu její důvody, pokud to tak bylo schválně, ale na druhou stranu se mi kvůli tomuto faktu a totální nepodobnosti si povahou hlavní postavy celý film trochu zprotivil. Scéna s mikrofonem na jevišti mi přišla fakt nezvládnutá a úplně se minula účinkem. Takže za scény z dětství super, za scény z dospělosti téměř propadák. Troufnu si říct, že ta linie nebyla propojená dobře a pokud šlo jen o tu jednu morální message, tak se to dalo udělat lépe. Tím ovšem nechci zlehčovat to probírané téma. Ale vesměs zklamání oproti očekávání. (09.02.2024)