Bubble

Malá parkůrová víla. Naopak v rámci anime produkce je tento projekt nepřehlédnutelně zasypán jmény největšími: Tetsurou Araki, opěvovaný režisér z Attack on Titan. Gen Urobuchi, který stojí za výbornými scénáři Fate/Zero, Madoky nebo Psycho-Passu. Hiroyuki Sawano, jeden z nejznámějších skadatelů hudby pro anime posledních let. Mezi dabéry nechybí takové hvězdy jako Yuuki Kaji nebo Mamoru Miyano, to vše zastřešené jedním z mých nejoblíbenějších studií WIT. Úvodní ponoření a poskakování ve světě načrtnutý obrovským bublifukem je neskutečně efektivní audiovizuální podívanou; opulentní zaměření na vodní skupenství je středobodem vykresleného Tokya a vůbec bych se nedivil, kdybyste se domnívali, že se jedná o dalšího Shinkaie, jak je to v nemálo aspektech nápodobné jeho nedávnému Weathering with You. Wiťárnu především prozradí použité kompozice pozadí u statických obrázků obličejů se zdůrazněnou hrou světelných efektů frekventovaně se vyskytující u Vivy. Nejde než si užít kamerové bláznění při soutěžích, její nekonečné obtáčení kolem všech os sportovců. Pohybové parkurové sekvence jsou nádherně zanimované a jediné, co mě lehce vytrhávalo z úžasu byla zmatenost skriptu, jestli použít klasický běh nebo směšně nevhodný "naruto run" (Jako proč vůbec? Přece si na bál nevezmete oblek, abyste si nakonec nazuli holinky?). A když jsme u scénáře, tak to byl pouze lehký náznak většího skřípotu. Netuším, jestli to Urobuchi lehce odflákl, bylo mu to ustřiženo anebo v tom byly jiné externí zasahující faktory: Inspirace Andersenovou Malou mořskou vílou je nám mláceno o hlavu co pár minut, ale to by se nesměl vytvořit oproti původní pohádce nedodělaný fantastický svět s neznámými pravidly, vysypat balíček postav bez minulosti a hlubší charakterizace a pak to následně zkusit zpětně zabalit do romantického dárečku, který má zabrnkat na citlivější struny. Romantika mezi vílou a princem je po výše zmíněném vzoru spíše tvořená gesty než slovy, ale je to pouze vybledlá zkratka. Diváky se snaží o jejich existujícím přibližování přesvědčit hlavní "wingman" scénáře, vizuální stránka, která usilovně prodává jednu magickou scenérii za druhou, jenže bez smysluplných společných činů hlavní dvojice a chemie je to pouhopouhý prázdný obrázek, doslova reklama na ticho. Neuvěřitelnost děje jako kdyby smutně symbolizovala trudnomyslná autorská neochota okolních postav ptát se či vůbec dumat nad nadpřirozenými prvky obklokupující naší vílu či prapodivná ignorace jejího původu. Emoční dopad posledních dramatičtějších minut tak byl pro mě podobný velkolepému nadpisu slabšího bulvárního plátku. Jak Jeoffrey psal, vůbec by neuškodilo méně akce a naopak více velmi křehkých bublinových vztahů k dojemnějšímu vykreslení, ironicky řečeno. Je to škoda, jedna moc pěkně vypadající škoda a splasklá bublina. 3* (11.05.2022)

Měli jsme tu: upíra co se zabouchl do normální holky, sliz co chtěl ojet důstojníka vesmírné lodi červený trpaslík, borce co se zabouchl do sexbota a teď... se nám tu bublina z báblebáth vody Belle Delphine trošku zabouchla do frajera, co jí řekl že pěkně pění. Jenže vono rozeznat tu vaší bublinku vod tý druhý je trochu problém a říct tý správný kouli že se jí chcete dostat do bublinek může málem způsobit apokalypsu. Že nevěříte? Místní štramák totiž musí každý den běhat jakýsi battlekour aby vůbec měl co do pusy a během tohohle battlekouru můžete i zařvat. Jasný, není lepšího způsobu jak zabavit děcka z děcáku a přitom se jich nenápadně zbavit. Víceméně levná lovestory premisa o vylitým bublifuku do záchodu co málem zpustošil celý Japonsko je graficky zpracovaná na jedničku a celkový příběh je spíše jednoduchým námětem o spojení dvou zcela rozdílných bytostí. Co se musí ocenit je po dlouhé době ta originalita a hodně povedený soundtrack, který je silným boostrem pro celý film. 4 bublinky z 5 (03.07.2022)

Nezískalo si mě to. Celou dobu jsem (naivně) čekal na to, že se to bude víc věnovat svému světu a záhad kolem něj, ale ono ne, celé to je o parkouru, veliké lásce zachmuřelého chlapce s traumatem a tajemné dívky z jiného světa, která skoro nemluví, nad její tajemností se nikdo moc nepozastavuje (a přitom tam je vědkyně, co ty anomálie vyšetřuje!) a která vypadá spíš jako z hentai porna a hlavně je to adaptace na Malou mořskou vílu, což nám Araki (Tecuró, ne Gregg) nezapomene asi padesátkrát připomenout doslovnými citacemi. Ve finále je to tedy jen adaptace, která je natolik laxně pojatá, že si myslí, že když už tak okatě ukazuje jinak pojatý světoznámý příběh, tak že tím pádem nemusí nic podstatného o svém světě vysvětlovat a tak jsem se odpovědí na to jediné, co mě opravdu zajímalo, vlastně nedočkal. Leda bych jako adekvátní vysvětlení bral ty pseudofilozofické řeči o tom, jak se všichni jednoho dne staneme jedním a vše se bude opakovat od znova a ti dva se znovu setkají, atd, atd... Ten film bych chápal snad jedině, kdyby byl pro děti, ale anime vyloženě pro děti už jsem párkrát viděl a tohle je spíš to klasické anime, takže to tak zrovna nebude. On ten příběh totiž nemá logiku, soustředí se hlavně na akci a kýčovitou romantiku, postavy jsou nezajímavě klišovité a nebo otravné a hlavně tomu chybí nějaké skutečné emoce. Jediné, co mě na tom vyloženě nadchlo, byla naprosto skvělá hudba a animace pozadí, která vypadá krásně - ale o dost horší už to mám s animací postav, kterou nechválím, bo v každém anime vypadá stejně. Aspoň tedy z toho, co jsem viděl, ale snad jediné anime, kde byla jiná animace, byla v jednom segmentu z Memories, jinak jsem nikde žádnou změnu nikdy neviděl. Každopádně, za tyhle dva velice kladné aspekty dávám dvě hvězdy, jinak je to bída. 2* (04.02.2023)

Keď sa spojí štylistika Your Name s dizajnom postáv od ilustrátora Death Notu, viete, že sa bude jednať o úplnú pecku. Bubble je štandardná romantická dráma, akú nám už neraz predviedol režisér Makoto Shinkai, no skvelo predvádza fakt, že keď sa niečo opakuje, nemusí to byť spravidla vôbec frustrujúce. (16.07.2022)

Araki předkládá tu nejlepší vzdušnou akci, kterou překonává i vlastní Útok titánů. Do toho se otevřeně cituje až kopíruje Malá mořská víla, ekologicky se pomrkává a emocionálně se Bubble bez přehánění přidává až na úroveň Miyazakiho nebo Shinkaie. A já to nechápu. Vážně jsem čekal, že půjde o vizuálně podmanivou lepenku všeho možného a nakonec jsem se nemýlil. Překvapení spočívalo jen v tom, že právě to všechno možné mě rozklepalo a dojalo doslova v každém aspektu. Hrozně se mi z téhle verze Tokia nechtělo a býval bych si raději přál seriál minimálně o dvanácti epizodách. Chápu ale, že by nikdy nevypadal takhle bezchybně. (01.10.2022)