Půlnoční klub

Moc bych chtěl dát čtyři, protože Flanagan je borec a Midnight Club má spoustu momentů a dobrých nápadů, že by si to zasloužil. Bohužel to ale celé není jen o vyprávění příběhů, ale nějaký narativ se odehrává i v realitě vyprávějících postav. A ten je dost bídný, nedrží pohromadě a především nefunguje jeho přerušování jedním novým příběhem v každé epizodě. Je to problém, protože právě tohle lepidlo by mělo vytvářet pouto s postavami. K těm double-fiktivním si attachment nevytvoříme, protože jsou metafikční. A když v realitě žitého fikčního světa není nic dostatečně zajímavého, plus protagonistka je vlastně docela hloupá bitch, je to problém. Přitom to měl Mike tak hezky strukturně vymyšlené, skrze vyprávěné příběhy mohl ladně bruslit mezi hororovými subžánry, často zabrousit i do jiných vod (sci-fi, noir) a divákům poskytnout skvělé spojení epizodického a navazujícího narativu. Třeba Anyina 7. epizoda je bez nadsázky brilantní, stejně jako navazující epizoda Road to Nowhere. Skrz příběhy se sice dozvídáme mnohé o těch, kteří je vypráví, nicméně jen někdy se podaří z toho těžit i mimo vyprávěné. Veliká škoda, kterou nejvíc devalvuje poslední epizoda - bez patřičných point, bez zajímavých cest dál, jen líně cliffhangerově teasující na to, že jsme ještě neskončili. Nejsem si jistý, že za rok budu opět u toho. 65 % (18.11.2022)

Ten Flanagan má tú polnoc nejako rád. Klub za omšou síce zaostáva, ale je to aj tak dosť veľká kvalitka, postavy sú skvelé, herci hrajú všetci naplno, dialógy veľmi funkčné a atmosféra správne flanaganovská. Avšak prišlo mi, že epizódy sa mohli ubrať, takto to pôsobí trošku natiahnuto a neprišlo mi to v niektorých momentoch také úderné ako by som chcel, no ako celok mi to sadlo viac než dosť. Mike F. zase nesklamal, síce jeho predchádzajúce seriálové projekty mi prišli lepšie, tak ani čas, ktorý venujete tomuto seriálu nebudete ľutovať. 8/10 (10.10.2022)

Tak letos mě Flanagan nepotěšil. Ne že by snad ztratil režijní schopnosti, ale v Půlnočním klubu řeší témata, která mě příiš nezajímají, respektive nebavilo mě se jimi prokousávat na téhle poměrně štědré ploše deseti hodinových epizod. Chápu účel těch jednotlivých povídek - příběhů, které si hrdinové vypráví. Dokresluje se jimi hloubka charakterů, protože v každém příběhu se nějak odráží jeho autor. Ale mě to prostě nebavilo. Samy o sobě jsou ty povídky moc krátké na to, aby byly divácky uspokojivé, a dění v hospici by mi pravděpodobně přišlo divácky atraktivnější v kratší, sevřenější formě. (19.10.2022)

Klasický Flanagan. Opět je tu silné mimožánrové téma, kterým jsou tentokrát nevyléčitelně nemocní teenageři, kteří tráví zbývající čas ve speciálním hospici. Čekání na konec si krátí vyprávěním hororových historek, které nesou osobnostní otisk jednotlivých autorů a dojde i na navazování pevných přátelství či lásek. To vše se odehrává v oparu všudypřítomné smrti, která může kdykoliv zaklepat na dveře. Bavilo mě to moc. Jednotlivé historky měly všechny něco do sebe, přičemž u jedné jsem tak lekl, že mi praskla židle. Příběh sámotné léčebny sice působil maličko laciněji, ale to se dalo v klidu odpustit i díky pečlivě napsaným postavám a perfektně trefenému castingu. A povedlo se i dávkování emocí, které sice občas zaváněly účelovostí, ale fungovaly a to je důležité. Sem s druhou řadou. 90% (15.10.2022)

Tak neviem, od Flanagana som sa naučil, že pravdepodobne sa od neho už nedočkám ničoho fakt že echtovného. Netvrdím, boli tu dobré momenty, ale tak ako sa vraví, všetkého veľa škodí, to tu platilo na sto percent. Všade samá lakačka, ktoré zo začiatku (maximálne dva diely) fungovali aspoň na slabší priemer, no veľmi rýchlo sa z toho stala nuda a neskôr aj otrava. Čo sa týka príbehu, bavili hlavne tie hororové príbehy čo si rozprávali v klube (niektoré viac, iné menej). Nosná dejová linka ale za moc nestála - samá vata. A záver mohol toho ponúknuť viac, nielen také fučanie do prázdna. Rozpačitý dojem, priemer. 60/100 (20.10.2022)