Režie:
Ivo NovákScénář:
Vlastimil NesrstaKamera:
Saša Rašilov ml.Hudba:
Petr HapkaVOD (1)
Obsahy(2)
Dvě manželské dvojice – Tonda s Marií a Honza s Evou – žijí v jednom domě a přátelsky se stýkají. V rodině Tondy a Marie je muž tím, kdo se domácnosti vůbec nevěnuje, ženě nepomáhá, čte si noviny, povaluje se v křesle a dívá se na televizi. Marie vaří, pere, uklízí. U druhé dvojice je to právě naopak. Honza je hospodyňka, jeho žena Eva je tím až znechucena. I Tonda mu vyčítá, že je špatným příkladem pro všechny muže v domě. Jednoho dne Eva způsobí, že se Honza zraní, a tak je Eva nucena převzít všechnu práci v domácnosti. Ukáže se, že si s tím neví rady. I mezi Tondou a Marií dojde k zásadnímu rozhovoru, Marie se rozhodne, že Tondu předělá. Přestane se chovat jako ušlápnutá hospodyňka a přinutí Tondu k práci v domácnosti. Situace se vyhrotí při společném posezení v restauraci, kdy se ve hře na pravdu mnohé odhalí... (Česká televize)
(více)Recenze (42)
S mizerným scénářem si ani oblíbení herci neporadí. 1) 41letému vlasatému odžínovanému Jiřímu Hrzánovi to slušelo._____ 2) Jinak mě ovšem tato záplava klišé scenáristických i hereckých příliš neoslovila._____ 3) Jazykové okénko - tentokrát o pravopisu. Titulek filmu lze napsat dvěma způsoby: a) A máte nás, holky, v hrsti - říkají chlapi, kteří se obracejí na své manželky anebo b) A máte nás holky v hrsti - říkají manželky, které se obracejí na své chlapy. V titulcích autoři zvolili verzi bez čárek, což editor ČSFD přehlédl a tím poněkud změnil vyznění názvu. I když, mezi námi diváky, ono je to v tomto případě úplně fuk. Uvádím to zde jen, abych uspokojil svůj lingvistický purismus. ()
Československá krátká televizní komedie podle scénáře V. Nesrsty, jež se zaměřuje na vztahy mezi dvojicí manželských párů bydlících nad sebou v jednom panelovém domě. Soužití a rozdělení domácích prací je u obou párů diametrálně odlišného charakteru, neboť zatímco Marie (I. Janžurová) má na starosti veškeré hospodaření v domácnosti a její manžel Tonda (V. Menšík) se zabývá především sledování televizoru a četbou novin, u manželů bydlících o patro výš je tomu jinak. Honza v podání J. Hrzána stará s nadšením o domácnost a jeho žena Eva (D. Veškrnová), která nemá co na práci, nese jeho uklízení a vaření s nelibostí, neboť má dojem, že takto se správný chlap nechová. Je pozoruhodné, že mezi oběma manželskými páry byl neobvyklý věkový rozdíl, mezi Menšíkem a Janžurovou 14 let a mezi Hrzánem a Veškrnovou dokonce 15 let. Tento film neobsahuje mnoho komických prvků, proto bych ho za komedii nepovažoval, spíše bych vyzdvihl jeho poslání, jež spočívá v tom, že pro každý pár je nejlepší přirozené rozdělení domácích prací a zodpovědnosti v domácnosti tak, aby odpovídalo schopnostem a možnostem jednotlivých členů a žádný z nich nebyl přetížen. Nutno poznamenat, že postava Evy ztvárněná D. Veškrnovou byla poněkud mdlého ducha a docela mě srala, neboť nejprve z nepochopitelných důvodů podrazila nohy svému pracovitému manželovi nesoucímu talíř s občerstvením a způsobila mu tak zlomeninu horní končetiny, poté díky své lehkovážnosti vytopila byt Menšíka s Janžurkou a nakonec si během vaření hloupě spletla kmín se semínky fenyklu. V závěru ji správně paní Janžurová upřímně řekla, co si myslí o jejím chování a názorech. Co se týká výkonu mistra Menšíka, přiznám se, že jeho role a výkony v komediálně laděných filmech v 80. letech na mě působí rozpačitě, nevtipně a křečovitě. Pochopitelně před jeho výkony v rozličných dramatech na konci jeho herecké kariéry se s úctou skláním. Celkově hodnotím tuto nevtipnou komedii I. Nováka zobrazující obvyklé problémy v soužití dvou jedinců podprůměrně. ()
Nebýt Menšíka s Janžurkou a jejich úžasnému herectví, stálo by to za úplný prd. Díky však solidní první polovině dávám průměr. Jinak jde však od druhé poloviny filmu o neskutečnou nudu, především Hrzán mě překvapil, že nedokázal zaujmout. Zajímavý archivní počin, který tam může zase dalších 10 let odpočívat. ()
Tak z téhle televizní věci je nejlepší hudba Petra Hapky, která v různých podobách nabízí instrumentální verzi písně Hany Hegerové Já ráda vzpomínám. Jinak dějově dost průměrná a ateliérově levná záležitost. Nutno ovšem dodat, že do čtyř rolí byli obsazeni herci, na které nikdy není nuda se podívat. ()
"Ovšem já Tondu znám !! Ten je línej !! Ten je tak línej se za jinou ženskou jenom votočit.. To by ho jedině musela nějaká sama klofnout !! Ovšem to by ho musela klofnout i s tím gaučem.." ;) Podivně zejména scénáristicky zoufale jalová a roztříštěná, famóznímu obsazení navzdory, inscenace o manželských etudách, které s přehledem vládne tradičně geniálně improvizující Vladimír Menšík na čele se svou scénou s vysavačem.. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (1)
- Melodie Petra Hapky, která zní v komedii, byla vydána jako píseň Hany Hegerové „Já ráda vzpomínám“ v roce 1977. (sator)
Reklama