Hříchy pro pátera Knoxe

„Stop. Nyní již máte dostatek indicií, abyste mohli vydedukovat, jak to bylo doopravdy. V krátké pauze, kterou vyplní písnička, si můžete vše * v klidu * rozmyslet...“ Touhle krátkou scénkou a několika dalšími (seriál se jimi jen hemží) čas od času častuji svou přítelkyni a nevypadá to, že by mě (a jí, doufám) to mělo přestat bavit. Klein (by) měl hrát častěji, třeba v „Pevnosti Boyard“ by pro něj nějakou vhodnou roličku jistě našli... Kromě jedinečné geneze snímku (přímý přenos z barrandovských studií), která dodává i 20 let po premiéře seriálu punkovou patinu leštěnou různými přeřeknutími a podobnými neštěstími, se na kvalitě příznivě podepisují pozoruhodné herecké výkony kumštýřů v presu [v dobrém (Adamovská, Dlouhý, Kanyza, Kostka, který někdy nad Adamovskou slintá, jakoby zapomínal, že jeho neumělé pokusy ji balit zachycují kamery) i v nejednoznačném (kreace Marka Vašuta se vymyká hereckým kategoriím a je vlastně nepopsatelná)], slušný Kleinův scénář, kořeněný citáty a básníkovským vtipem a vlastně i samotné detektivní zápletky, byť rozhodně ne všechny. K poučené diskuzi teoretiků nad pěveckým výkonem Adamovské přispívám gentlemanským mlčením; televizní šansony jako „Queen Elizabeth“ a „Hospoda u mrtvýho času“ jsou soundtrackem mého televizního dětství. Dnes se sice v telce ani rádiu díky auto-tune „pod tón“ nikdo nedostane, něco mi ale říká, že to o pokroku nesvědčí... (27.04.2012)

Velice originální nápad, kdy diváci sami řeší zločin v přímém přenosu, je to největší a možná jediné plus tohoto televizního počinu. Realizace je z velké části křečovitá a společně s většinou nevalných hereckých výkonů výborný námět zdegradovala. Dušan Klein je při vší úctě výborný filmový režisér, ale tohoto schematu se měl chopit někdo, kdo si víc rozumí s televizní kamerou a hektickou prací ve studiu. Zlata Adamovská není typ bohémské herečky a její věčné ospalé bloumání po baru a hotelovém pokoji, kdy neustále shání cigaretu, kafe a panáka, je velice nevěrohodné a prezentovat jí jako zpěvačku a ještě vydat ze seriálu CD s jejím zpěvem, zavání až nesoudnou perverzí. Nejvíc mě baví konec, kdy jsem při režisérově monologu přilepený k obrazovce a sleduji jaké má dýmky a jaký kouří tabák. Za to přidávám půl hvězdičky. (17.05.2010)

Oba seriály s tématikou Hříchů mi přijdou jako hodně zajímavý a originální nápad, ovšem v obou je jedno velké ALE. Jak jsem zmiňoval v komentáři v Hříších pro diváky detektivek, daleko víc by se mi to líbilo, kdyby šlo jen o sledování stop, na základě kterých můžeme vydedukovat pachatele. Propojení bych tu vůbec nepotřeboval, nebo maximálně jen tak v postavách vyšetřujících detektivů. Ovšem postava hlavní hrdinky, která se účastní všech případů (náhodou dělá v kdejakým baru, kde se vždycky něco semele) a svou inteligencí předčí všechny profesionální detektivy, kteří by bez ní vraha nikdy nevypátrali, mě neskutečně štve i tady. Možná ještě víc než bývalá "první dáma" v druhém cyklu, která byla jenom unylá, nudná, do všeho se pletoucí. Adamovská oproti ní navíc není moc typ bohémské herečky, takže mnohokrát mi její přehrávání opilosti, rádoby cool hlášky a podobně přišly vyloženě směšné, zpívat možná umí o kapinku lépe (ale ten rozdíl v kvalitě je opravdu jen zanedbatelný). Takže kvůli hlavní hrdince opět jen za 3, jinak bych dal klidně o hvězdu víc. Je to škoda, protože jednotlivé případy jsou zajímavé a většinou promyšlené, představitelé detektivů a dalších účastníků příběhů hrají velice slušně (alespoň ve většině případů). Bohužel v obou těchto seriálech tyhle zajímavé případy trochu shazují postavy obou "průvodkyň" světem zločinu. (15.06.2014)

Detektivní seriál z doby, kdy bylo zapotřebí jen jedno policejní oddělení a všichni vrazi byli pochytáni během deseti dílů. Myšlenka s deseti pravidly, které zapojuje dívaka a hlavně udržuje jeho pozornost nejen u jednoho dílu (aby věděl, které pravidlo už nemůže být u pokračování porušeno) je mistrovsky vymyšleno. Smekám před samotným natáčením, které probíhalo i živě a zejména Adamovské, která mi zpěvem nejen nevadila, ale jako postavu jsem si ji velmi oblíbila. (20.07.2011)

Dušan Klein se nezalekl živého vysílání a vyplatilo se. Příběhy natočené podle předlohy Josefa Škvoreckého měly kouzlo. Zlata Adamovská v roli barové zpěvačky Evy Adamové, která pomáhá rozřešit případy, byla půvabná. A písničky i hudba dokreslovaly pohodovou atmosféru. Občas cédéčko opráším. Jen mě mrzí, že jsem se nikdy nedovolal do studia, abych řekl správnou odpověď. Odměnou pro vylosované diváky bylo natáčení dalšího dílu. (08.07.2008)