Život v oblouznění

Miluju, když u filmu slzím smíchy, tetelím se blahem, cítím strašnou pohodu, dokonalé uvolnění a po srdci příjemné hlazení. Přesně tohle se stalo u tohoto snímku, který rovnou řadím mezi filmy, jenž jsou tak nějak odlišnější od normální konzumnější produkce. Naposledy jsem se asi tak cítil u Ed Wooda od Tima Burtona. K ději netřeba psát žádná slova, kdo miluje nezávislý film a vše co se kolem natáčení může přihodit, musí být nadšen. Steve Buscemi je naprostej sympaťák a neskutečně jsem si užíval jeho režijní výstřelky. Nebo mě odrovnal James Le Gros, známý především jako Mike z kultovního Phantasm II, zde v roli aktéra hrajícího si na velkou primadonu. Mazec! Nádherný na tom je, že si herci nevzali žádný honorář a zahráli úplně zadarmo. Potom z toho vznikne takovej luxusní kus! Jedinou chybu bych spatřoval v tom, že ten film není delší, je to fakticky nádherná podívaná. Kouknu na režiséra tohoto kousku a ejhle! Už jsem doma, o rok později Tom DiCillo natočil můj milovaný Box of Moon Light, který dýchá naprosto stejnou atmosférou, i když je tématem úplně někde jinde. Tomu se říká autorský rukopis a originální pojetí režie. Klaním se a přidávám pro bijáky této kategorie pomyslnou hvězdu navíc.... (12.02.2022)

Kdysi dávno jsem si pro sebe vybral ideální povolání. Ano, rozhodl jsem se stát filmovým režisérem. Mít ty nejlepší kočky, celý den sedět na židličce s mým jménem a megafonem řvát na všechny okolo, hádat se s producentem a prožívat jiné radosti, které tato práce přináší. Dělám pro to všechno možné. Studuju novinařinu :-), kde kromě pár předmětů zaměřených na filmovou historii a teorii o něm můžu maximálně tak psát, ale podstatnější je, že snažím sám filmovat. Takže jsem se s režisérem Nickem Reeve v podání Stevea Buscemiho neskutečně sžil, protože sám moc dobře vím, jaké to je, když se filmování nedaří. Sice jsem zatím na place nezažil zkažené mléko, jednookého kameramana, rozzuřeného trpaslíka, ale bohatě mi stačí, když se jeden kamarád se mnou hádá o tom, že v tomhle světle nebude točit, druhý mezitím ničí všechno kolem a třetí si nervózně poťukává na hodinky, že už měl být před pěti minutami se svojí holkou. Filmařina je hold řehole a to samé se snaží ukázat Tom DiCillo ve snímku Život v oblouznění, který se skládá ze tří povídek, kdy každá představuje jeden natáčecí den a ukazuje tak co všechno se může od stroje na mlhu po bláznivou mamku na scéně posrat. To všechno dělá režisér s láskou k danému tématu a s velice bizarním humorem, kdy vás vtáhne do děje a budete si připadat jako člen štábu. Při čemž se režisér znatelně stylizuje do postavy Stevea Buscemi, který podal fascinující výkon a bylo fajn vidět ho po delší době v hlavní roli. Za pochvalu také určitě stojí Catherine Keener a James LeGrose v roli Brada Pi..pardon Chada „přefiknu všechno na scéně“ Palominy. Film sice trpí pomalejším tempem, což je hlavně způsobeno přepínáním mezi povídkama. Přesto však nevidím důvod, proč vám tenhle velký sen nedoporučit. ,,Tu roli jsem vzal jen, protože jsem slyšel, že se znáš s Quentinem Tarantinem!" (30.10.2007)

Výtečná komedie, která mě velmi bavila. Samotného mě překvapilo, že jsem ten film objevil až teď, ale o to víc jsem za to radši - asi jsem neviděl zábavnější (a lepší) pohled do zákulisí filmového natáčení. Steve Buscemi je zde naprosto fantastický jako vždy a ani zbytek castu se nemá zač stydět; společně všichni nechali vzniknout výjimečnému filmu, který vůbec nestárne a který lze doporučit mj. všem lidem z branže i studentům filmových škol - nejen pro ně to bude jistě velmi poučná (a strašně zábavná) podívaná. Jedna z věcí, kterou jsem si z toho filmu třeba odnesl já, je intenzivní dojem, že vždycky, když se povede natočit nějaký film, rovná se to skoro malému zázraku - když člověk ví, co tomu všechno předcházelo :) (21.10.2016)

Pocta filmovém řemeslu, kde se ukazuje, jak těžký může být život na place. Pro ty, kteří měli tu příležitost být na skutečném natáčení, to vyvolá spoustu vzpomínek. Ať už milostných, radostných nebo plné vzteku. Vždy je radost zpětně se na to podívat. A film Život v oblouznění nám ukazuje, že se musíme pevně držet na zemi a zachovat klidnou hlavu. (21.01.2011)

Je to taková nezávislá ptákovina, u který jsem se spíš tak občas u něčeho pousmál, než že bych se vyloženě zasmál. Opravdu vtipnejch mi přišlo snad akorát cca 10 minut, když Peter Dinklage natáčí snovou scénu. Jinak Steve Buscemi jako režisér, kterýmu se nedaří pořád nic natočit podle vlastních představ, je skvělej. Zbytek mě ovšem moc nenadchnul. (25.07.2021)