Sláva

Vynikající válečný film o strastech jedné z prvních černých jednotek v Americké armádě při občanské válce. Přímo od vlády přišel rozkaz sestavit jednotku z osvobozených otroků a postavit jí proti rebelujícím Jižanským vojákům. Po tvrdém výcviku, plném ústrků pro muže i jejich velícího důstojníka přichází rozčarování v podobě nechutě vyšších míst k jejich nasazení v boji. Sami sebe považují za vojáky rovnocenné ostatním. Bílý v nich však stále vidí otroky, navzdory protiotrokářské politice Severu. Film byl inspirován skutečnými jednotkami. postava plukovníka Shawa přímo vychází z reálného důstojníka. (03.07.2013)

Pokud vás film začne někde uprostřed tročišku nudit, rozhodně neodcházejte! Přišli byste o jednu z nejlepších válečných sekvencí, kterou pro vás připravil režisér na závěr. Dobývání pevnosti Fort Wagner, kdy vzduchem lítají těla a granáty a v očích vojáků hrůza a děs a do toho geniální hudba Jamese Hornera s andělskými dětskými sbory, - to je jedno z nejpůsobivějších zpodobnění válečných hrůz vůbec. (03.10.2003)

Na základě dopisů R.G.Shawa, které jsou doposud uloženy na Harvardské univerzitě…. Charakter, síla v srdci, touha padnout za svobodu – asi nikoho nepřekvapí, že o tom je tento film. O zformování 54. Massachusettského pluku, o jeho trnité cestě na bojiště, o lidech, kteří jej tvořili, o pozadí války Sever vs. Jih. A že i černoch si svoji svobodu pomáhal vybojovat sám. Jsou tu davové scény, uvidíte tehdejší způsob vedení boje a doktorskou řezničinu. Nejen plukovník Robert Gould Shaw zjistí, že vojna nejsou jen parády a přehlídky. Jaké jsou politické záměry? Jaké jsou vojenské cíle? Proč jsou vůbec tady? Tato válka není totiž jen válkou bílejch. HRDOST A DŮSTOJNOST TĚM, KTEŘÍ POZNALI POUZE PONÍŽENÍ. Než si však získají úctu ,,bílých“ stejně ještě pár let potrvá. O čemž by plejáda černošských herců mohla jistě říci své. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ *** Víte že? V Americké občanské válce bojovali také češi? (24.10.2009)

Starý, poctivý válečný/historický snímek natočený podle skutečného příběhu. Období války Severu proti Jihu mě svým způsobem fascinuje a filmy popisující tuto událost si získávají moji pozornost. Pakliže v nich skvěle hrají jména jako D. Washington či M. Freeman, jsou dobře natočené a ani vám nepřijde, že sedíte u televize 2 hodiny, je jasné, že se tvůrcům podařilo natočit parádní snímek. (18.04.2017)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)