Bolek a Lolek

Pokud bych měl vylovit z paměti nějaké přespolní hrdiny mého dětství, hned za Pipi Dlouhou punčochou by na mě s veselým zavýsknutím vykoukli tihle dva hraví nezbedové. No a co, že z dnešního pohledu jsou jejich příhody trošku jednodušší. V jednoduchosti bývá síla. A navíc, po technické stránce, je to stará dobrá "ruční" práce. Prostě řemeslně poctivej a povedenej animák (21.03.2013)

Tyhle dva latentní homochlapce jsem nikdy neměl rád. Dva zmrdi, jeden bez vlasů a druhej se silně feminimnímy znaky, tropí spoustu legrácek, ale celé je to podané tak strašně kýčovitě a jakože zábavně, že bych za autory rovnou šoupl do gulagu. Je zločin to pouštět dětem a nevím, proč se tomu tak stále děje. Na druhou stranu některé silné jedince tato série o dvou labilních Pšoncích nakopne k prozření, po kterém si uvědomí, že nikdy nebudou chtít dopadnout jako oni dva. Já jsem prozřel a nyní jsem hezký, bohatý, inteligentní a všemi adorovaný mladý muž. Ach, dzięki skurwiele... (08.07.2013)

S dvouletou neteřinkou jsem sledoval Bolka a Lolka - na horách a jejich jízdu autem. Myslel jsem si, že po krtečkovi to na ni bude ještě složitější, ale bavila se, příběh komentovala a já si osvěžil některé klukoviny polské dvojice. Dokonce se mi podařilo při Bolkově snění identifikovat kdo je kdo - Bolek je ten menší, oplácanější, Lolek vyšší, vlasatější. Některé momenty jsou podobné jako v Krtkovi - slétávání ze skály s pomocí deštníku. A ten příběh v horách, i když animovaný, mi připomenul některá tatranská panorámata. (30.01.2009)

Toto byl s mým bráchou náš oblíbený večerníček. Rodiče si z nás vždycky dělali srandu, že je to jako by to natočili o nás. Neustále jsme se pošťuchovali, jako ti dva. Pamatuju si, že jsem na to rád koukal. Nedávno jsem v televizi také jeden díl viděl a musím říci, že i když už jsem dávno dospělý, docela jsem se při sledování bavil. (24.12.2019)

Tento animovaný seriál mi připomíná Pata a Mata, ale v polském podání. Bolek a Lolek jsou ale šikovný a smůla se jim nelepí na paty. Když jsem byla malá strašně ráda jsem se na ně dívala a prožívala s nimi dobrodružství. Taky jsem měla s nimi omalovánky a ráda jsem je kreslila i vybarvovala. Bohužel časy se mění a teď už mi připadají dost dětinské a tak jsem přešla na Simpsonovi. Kdo je zná, ví o kom je řeč. (04.08.2012)