The Billion Dollar Code
Tvůrci:
Oliver ZiegenbalgRežie:
Robert ThalheimScénář:
Oliver ZiegenbalgKamera:
Henner BesuchHrají:
Mark Waschke, Mišel Matičević, Leonard Scheicher, Marius Ahrendt, Lavinia Wilson, Seumas F. Sargent, Bernhard Schütz, Julika Jenkins, Thomas Douglas (více)VOD (1)
Epizody(4)
Obsahy(1)
Berlínský hacker a umělec objevili v 90. letech převratný pohled na svět. Teď o něj ale musí svést právní bitvu s gigantem jménem Google. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (38)
Dobre to bolo. Obcas nechutne, az sa mi to nechcelo kukat.. Ale je fajn vidiet, ake to tam bolo.. A ako SW vyvojar a ex-hacker som s tym chudakom Jurim tie tazoby hodne prezival - neprespate noci, neexistencia referencnych rieseni, uspechy bez zaruky; ako ide klient a on este debugguje, mi aj po dlhych rokoch nahanaju hrozu, ked daky poondiaty manager komunikuje changes az neskoro vecer a ja som potom ako technical project leader mohol pred mitingom v kravate este zhavit debugger, ked som uz mal vlastne len pit kavu - a uz to nemal kto otestovat, proste z developer teamu nik vor Ort, len TPL, na ten handover; bol som rad, ze sa to vobec dalo skompilovat a nie ze semanticky ladit; este som mal viacero kompilacnych chyb po prvom znasilnovani kodu a klienta som videl cez okno, ako opusta Audinu, tiez telekom, a tiez nie prave maly, a to nebol zial projekt len za jeden mega DM. Kto programoval pre korporaty, vie moc dobre, ako sa citi taky chudak maly, ako taka exoticka mys, co zrazu nie je vo svojej diere ale na svetle; tie sceny som fakt docenil, az mi zle bolo. Jedine, co mna osobne rusilo a co nemam kam zaradit, su tie ujete party CCC: tomu som nikdy neporozumel, luskal som neluskatelne sam a tieto nablble zdielacie slopanice a diskoteky a teple ucesy, to ma fakt komplet minulo; a pritom sa pisal presne ten samy rok, lenze my sme mali cerstvo pad komunizmu a kazdy, kto plynule kodil v assembleri, bol vlk samotar, aspon ja som o ziadnych takychto debilnych spolkoch nevedel. No ale to uz som sa nechal uniest, kam ma uniesol hned prvy diel; 4* ()
V podobným zpracováním byl stvořený seriál Halt and Catch fire, jenže rozdíl mezi těmito seriály je ten, že Kód za miliardu dolarů je podle skutečných událostí. Nic méně princip je stejný. Poukázali na to, jakým nevinným způsobem vznikaly nápady na prostředky co již dnes běžně používáme, a pak je tu výsledek co se s tím nápadem pak stane. Už tato myšlenka není jen ve prospěch společnosti, ale ve prospěch zájmu vydělat a parazitovat na ostatních. Styl vyprávění mě potěšil, stejně tak jako výsledek. Kdo ještě neviděl, tak mohu pouze doporučit. Tenhle seriál by měl dostat daleko víc pozornosti než jakou má. :D ()
Jedinou výtku mám k délce, stačily tři díly, jak už tady zmiňují další komentátoři. První část mě hodně chytla, druhá pak poněkud ztrácela dech a zase poslední díl, v soudní síni, byl přímo famózní. Střídavě mnou lomcovala naděje, střídavě jsem ji ztrácela a zmocňovaly se mě pochybnosti. Je dobře, že tvůrci natočili seriál na téma takovéhoto sporu a připomněli úsilí těch, co jim šlo o nadšení a dobro věci. Alespoň neupadnou tak úplně v zapomnění a třeba se z jejich chyb a omylů dokáže poučit někdo další. ()
Roztomilý exemplární retrovýlet do dob, kdy prodavači hoven a vynálezci nejšpinavějších, státem posvěcených kokotporátních intrik (sami sebe ve svých zpohádkařených autobiografiích velkohubě nazývající „pyjonýry pokroku“) začínali pokládat základy dnešního technofeudalismu. Masové zneužívání venture kapitálu nikoliv ve prospěch inovací, nýbrž budoucí monopolní kontroly virtuálního feuda, a to za pomoci klasické metody rychlého ekonomického růstu – „Co urveš, to urvi, co neurveš, to zkurvi“. Čili ty, co neměli finanční sílu bránit se proti korpostátní mašinérii rapidně rostoucího trhu bublin a zajíců v pytlích, prostě sprostě okradli, popřípadě nepřátelsky převzali, a výsledky jejich práce použili k vlastním výše popsaným účelům, nebo je jednoduše spláchli do hajzlu, protože byly natolik dobré a pokrokové, že by oslabily jejich záměry či akcie. Hovadům se ta píce prostě musí dávkovat, neboť příliš zlenivělý nebo rozmazlený dobytek pak odmítá jezdit se zdvižkama u Bezos(tyšného) či kopat rýhy pro optické kabely na infrastrukturu Velkého bratra. Ale naštěstí tu pořád máme 16. století v „kolébce lidstva“ a u hadrových hlav. Vlastníme monopolně téměř kompletní informační kanály, tak to stádo prostě převychováme a nuceně namixujeme v jednom šťastném multikuti chlévě se zaostalými necivilizovanými a nepřizpůsobivými kulturami, které snad ty žumpy pořád ještě budou ochotny hloubit, a máme nějakých 30 až 50 let, než to i ty dotáhnou na střední třídu loutek (pěstovaných pak jen na orgány), a to už vše zastanou roboti. Takže, zmrd z nejzmrdštějších, Velký bratr, monopolní lenní pán, nekonstituční a neregulovatelný virtuální monarcha, nejvyšší pasák blahoslavených a točitel světa, nepokrytě nyní kupčící s vašim soukromím, mentorující stádové debily výhradně ve prospěch svých obchodních zájmů, a po Snowdenově aféře vykonávající de fuckto privátní tajnou službu Spojených i jiných sráčů, tenkrát v souladu se standardními praktikami kolíkování zlatonosného teritoria, vyvražďování indiánů a s plnou podporou státní mašinérie ojebal pár německých technosmažek a levicových ufonů o jejich duševní vlastnictví. Jako ostatně i mnoho, mnoho jiných. Ty se dostaly z rauše až po dlouhých dvaceti letech a smahly vrchnost u soudu. A jak už to se stížnostmi poddaných vůči šlechtě chodí… Každopádně je z toho veskrze zábavné házení hoven jednoho marxisticky světospásného mediálního kokotporátu (Netflus) po jiném marxisticky světospásném mediálním kokotporátu (Gookle), kdy jména jednotlivých pamrdů raději pozměnili, nicméně zlo pojmenovali pravým jménem (že by nějaké interní spory soudruhů se zjevně stejnými cíli o nadvládu nad ovcemi a trhem?), a svižně a zručně natočené retrosvědectví o těch „skvělých a tolik progresivních“ průkopnících virtuálního zlatokopectví a technologického zotročování za účelem stádové konformity unifikovaného spotřebitele. Házení hoven, ve kterém ovšem není moc ke komu přilnout. Na jedné straně totiž stojí dnes již patrně nezastavitelný nadstátní autokratický zloděj soukromí, maligně prorostlý do všech struktur, všeždímající technofeudál a Orwellova nejhorší noční můra, nasraně druhé přesně ta partička vyfetlých sqoterských Pirátu a moderních umělců, jejichž snem je proměnit Berlín, Německo i svět v jeden velký šťastný homotranschalifát. A už satanžel nejen snem. Takže v podstatě střet zájmů, ovšem silnější pes mrdá. () (méně) (více)
Po bezostyšně zkorumpované FIFA a nabubřelé PEPSI jsem si do třetice naservíroval majstrštyk největšího kalibru, samotný velký GOOGLE, dnes schovaný za značkou Alphabet. Co k tomu říct, v jádru věci je to vše o tom samém - boji proti kolosu, který požírá vše, co mu stojí v cestě. Na tomto hraném "dokumentu" se mi hodně líbilo dobře provedené prolínání doby vzniku Terra Vision s obdobím soudního sporu ale především první zmiňované, z kterého je (a pro mě jako fanouška devadesátkového IT světa o to více) cítit to tvůrčí nadšené, duch doby a vše kolem, co k tomu patřilo. Každý ze čtyř dílů je důležitou částí celé skládačky a v podstatě mu nemám co vytknout. Tvůrci si s tím opravdu vyhráli a já si moc rád zavzpomínal a hodně si to užil. 8bit ForEver! ()
Galerie (11)
Zajímavosti (4)
- Ve skutečnosti ART+COM nepřišli o svůj patent kvůli sporu s Googlem, ale protože s podobným programem, nazvaným SRI TerraVision, přišel už Stanford Research Institute v roce 1994. (NiaWolf)
- Hlavní postavy příběhu, Juri Müller (Mišel Matičević) a Carsten Schlüter (Mark Waschke), představují ve skutečnosti čtyři osoby – Joachima Sautera, Pavls Mayera, Axela Schmidta a Gerda Grüneise. (NiaWolf)
- Gró celého algoritmu spočívá ve využití „Stromu o síle čtyř“ – spíš známější jako „Quadtree“. Quadtree je stromová datová struktura – prvek je spojen s právě čtyřmi dalšími prvky. Každý z nich je spojen s dalšími čtyřmi atd., až tvoří jakousi pyramidu nebo „strom“. Ten se pak využívá ve vyhledávání ve dvourozměrném prostoru nebo právě na rozsekání obřího obrázku po čtvrtinách. Protože by se celý obrázek najednou do paměti nevešel, načítají se právě ony čtvrtinové kousky, které zobrazují pouze tu oblast obrázku, na kterou se právě uživatel dívá (místo kompletního obrázku). (Vikmstr)
Související novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)
Reklama