Fanoušci

Stejně jako ve vynikajícím Odpískáno se i ve Fanoušcích režiséru Marku Hermenovi daří především navazovat na silnou tradici britské sociální (tragi)komedie, v níž se v mírné nadsázce dostane divákovi filmové exkurze až na úplné sociální dno společnosti. Vynikající film o fenoménu zvaném fotbal, plebejském údělu, Británii odvrácené strany, ukradeném dětství, životních looserech a pomyslných metách jejich životů... Trochu stylizovaná sociologická sonda do světa sociálně vyloučených členů společnosti, akcentovaná dětskou perspektivou hlavních hrdinů a vazbami mezi světem náctiletých a jejich (fotbalových) idolů. Skvěle fungující humor kombinovaný s drsnou realitou života těch méně šťastných. Lidí bez budoucnosti. Lidí z odvrácené strany západního blahobytu. Nenápadný, komorní, ale přesto silný (a překvapivě úsměvný) film... (14.09.2010)

Sociální a fotbalová komedie o tom, kterak se dvojice kluků snaží všemožným způsobem získat permanentky na svůj srdeční klub Newcastle United. Potenciál sice zůstal částečně nevyužitý, protože těch způsobů, jak se dostat k penězům se nabízelo podstatně víc, ale i tak se jedné o příjemné pokoukání s vyváženým mixem komediálních i dramatických linií. 70% (27.01.2013)

Filmy o fotbalu většinou nezapomenu. Mám ten sport ze všech nejradši a zase těch filmů tolik není. Fanoušky jsem tenkrát, když mi bylo míň než dnes, v televizi viděl, ale zapomněl jsem na název. Nedávno jsem ale na ně znovu narazil, podíval se a po pár minutách si zase vzpomněl. Tenhle film je totiž děsně supr a představuje Anglii z naprosto jinýho hlediska, než na který jsem zvyklý. A k tomu to ještě vypráví tak, že mě to baví a klidně bych si ten film pustil znova. Na jednu stranu je hrozně smutný, ale s obrovským nadhledem. A když je v životě znát nadhled, tak se na všecko kouká o něco líp. Po fanoušcích Arsenálu, Manchestru a Chelsea tu tak máme pro změnu fanoušky Newcastle United, kteří jsou ze všech nejchudší, ale pořád jsou na svůj chlub jasně hrdí. (13.01.2011)

Opět takovej surovej anglickej film, tentokrát dotýkající se fotbalu. A to je jedině dobře. Nejzajímavější část je to, jakými způsoby se kluci snaží dostat ke svému cíli. A jak ho pak dosáhnou, i když úplně jinak než si představovali. Zbytek nepřekvapuje, protože už jsme to všechno viděli jinde. Anglie sociální filmy umí, Billy Elliott by o tom mohl vyprávět. Newcastle sice dvakrát nežeru, ale tady klukům jsem prostě fandil, protože ukazujou co je to být fanouškem. Kéž by to takhle bylo u nás (s tou vírou v klub, ne s tou špatnou situací). A abych nezapomněl soundrack je super, jako už je zvykem v anglických filmech. (09.06.2011)

Film o dvou puberťácích, který se snažej sehnat všemožnejma způsobama dostatek peněz na to, aby si mohli koupit permanentky na Newcastle United a nakonec ukradnou Alanu Shearerovi auto. Nebylo to špatný, ale tvůrci radši měli buď natočit komedii nebo drama a né to takhle blbě kombinovat. Ve filmu se najde docela dost zábavnejch situací, ale na druhou stranu mě "rušila" ta snaha ukazovat, jak maj hlavní postavy zkurvenej život a různý rádoby dojemný sračičky typu "jak jsem šel v dětství s tatínkem na fotbal". 50% (08.06.2007)