Batman se vrací

Pokračování mě bavilo o něco víc než první Burtonův Batman a to nejen díky "probuzené" hudbě Dannyho Elfmana, která byla slyšet hned od začátku a neutichala po celou dobu, zatímco v předešlém díle, tam jeho hudba nebyla tak znát jako tady, ale také díky o něco lepší atmosféře a zajimavějším záběrům. (20.09.2012)

Film s Batmanem? Jedině tenhle. Protože oslava fašistické estetiky říznutá dokonalostí art deco, to je spojení lásky. Vybroušená filmařina s obdivem k dokonalosti sochařiny. Takový je příběh Kočky a Tučňáka. Počátkem 90. let osvěžila Hollywood hodně zajímavá vlna, která čerpala inspiraci z 30. let, a stejně, jako laskavě poživačné byly remaky s návratem ke kořenům klasických monster Universalu, i Burtonův tým pochopil, odkud vzít pravé požitky. Pakliže ale potřebovali něco komického do dekadentního světa nového expresionismu, zvolili Ledovou královnu inspirovanou takovými šašky let 40. jako byla Betty Grable. Jasně tím definovali počátek nevkusu a konec blaha. Miluju Michelle Pfeiffer za její rozpolcenou Selinu a Dannyho De Vita za ptačího Oswalda. Michael Keaton pobavil rozhodně více, než-li v jedničce. Kdo máte slabost pro Batmanův návrat, neváhejte s 2 DVD vydáním. (03.02.2009)

Tradiční burtonovská žranice pro zrak a elfmanovská pro sluch. Kořením druhého Batmana je rozhodně atmosféra Vánoc, ve které si Tim Burton vrací vzpomínky na svého legendárního kmotřence Nightmare Before Christmas. Oslnivý cynismus, ničení symbolů a především žlutá kačenka ve službách zla, tentokráte obřích rozměrů... Velkolepé, cynické, kromobyčejně koukatelné. Samo o sobě by ale koukání na kulisy nestačilo, čili jsou tu dvě klíčové postavičky – Tučňák a Catwoman. Obě mnohem výraznější titulního hrdiny, což vlasně není na škodu, protože spíše než o hrdinských skutcích netopýřího muže se hraje o dvojsečném charakteru těchto noviců. Batman Returns se tak obejde bez přímočarosti a místy bohužel i bez vypravěčského švihu. Burton vypráví neskutečně barvitě a lehce, ale párkrát jsem se přistihl při myšlence: o čem, vlastně? Zkrátka bych čekal trochu víc emocí a prožitku, ale možná to prostě zazdil děsivý dabing a špatný překlad. Jinak burtonovské cukrátko se vším všudy. I s náplní, která omamně voní po německé expresi. (23.07.2006)

Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burtnon diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít. (27.12.2022)

Parádní film! Omlouvám se všem, pokud vás tento výkřik znechutil, ale musel jsem to ze sebe nějak ventilovat. Jsem ohromen obrovským talentem mistra Tima Burtona. Druhý díl Batmana jsem viděl nesčetněkrát a rozhodně se jedná o ten nejpovedenější. Od prvního, též velmi povedeného, dílu se liší zejména svým pojetím. Batman sice zůstává tím hlavním hrdinou, ale příběh samotný se věnuje spíše Brucovi a psychologické stránce hrdinů vůbec. On je vůbec celý děj opět velmi temný a přímo přetéká černým humorem, který doslova srší ze všech stran. Jedna geniální scéna střídá druhou, tak, že divák pomalu zapomíná dýchat. Každý, byť malý, útržek děje zde má své opodstatnění a příběh by bez něj nefungoval - ano, trochu přeháním. A navíc je to na klasický komiksový film hodně drsné a strašidelné, alespoň já jsem po zhlédnutí Batmana měl ještě před pár lety noční můry, respektive jsem měl co dělat, abych dokázal zamhouřit oči. Poslední scéna se mi totiž vryla do paměti. Ono když už tu mluvím o těch scénách, musím přiznat, že z tohoto filmu se mi do paměti vryly snad všechny. A ještě mi odpusťte jeden prázdný výkřik: "Miluji kočičí ženu!" 100% (24.07.2006)