Koralína a svět za tajnými dveřmi

Paradoxně bych ocenil méně Selicka (neonové a hlodavčí infantility v rouše všudypřítomného odkazování) a více klasického Burtona (vyspělé makabrózní morbidity s černohumornou úderností), ale přesto jsem si tuhle v podstatě šíleně nepůvodní, nicméně skutečně mrazivě podanou moralitku o závislosti na a pokušení jinými, "dokonalými" světy, kde můžeme při neopatrnosti snadno zabloudit, zapomenout na šedivý a fádní svět na druhé straně dvířek a stát se přízrakem (s knoflíky místo očí), dokázal vychutnat (asi pro to podbízivé psychoanalyticko-mytologické čtení). Maličko se ale obávám, že vedle stylové ucelenosti Nightmare Before Christmas, popř. Mrtvé nevěsty zapadne trochu zdrogovaná Koralína (i navzdory technické dokonalosti) do temnoty bezedné studny, která je ve výše zmíněné psychoanalýze obecně považována za symbol nevědomí, v umění pak za metaforu pozvolného zapomnění. Byla by to škoda? Odpověď na konci tunelu "druhého" narození. P.S. Bruno snaživý, ale na Dannyho notičky for darkened people nemá "gebíry". (16.06.2009)

Pro děti, které touží prostřednictvím ponuré „gaimanovštiny" fyzicky dospět (ó, jak bláhová představa, ale přejme jim to) a přepsat dětskou narcistní fantasii kulturní pamětí (ve filmu nevidí sami sebe, ale Alenku), a pro dospělé, kteří mentálně a sexuálně ještě nedospěli a dosud sní o tajných dveřích (aniž chápou, že ony „dveře" označují ženskou vagínu; vstupní králičí nora pak mužský pyj zevnitř). Historka z natáčení, podle níž se alternativní svět Selicka začal postupně zabydlovat skutečnými zvířaty a hmyzem, je tak jen anekdotou, nikoliv opakováním legendy o řeckém malíři Zeuxidovi, na jehož namalované hrozny se slétali skuteční ptáci. (05.06.2009)

#1 Laika. Nechala jsem se zlomit a mám pocit, že to kapánek vyzrálo. Ne vždycky si nechám Gaimana připustit k tělu. Pořád tu na sebe sice naráží kontrast mezi opravdovým děsem a příjemnou knoflíkovou groteskností, ale i tak je to skvělé. Stop-motion animace je navíc neskutečně bohatá a nápaditá. Takže proč ne? (24.09.2009)

Po mimické a vůbec animační stránce samozřejmě naprostá špička, jinak ale nesahá Mrtvé nevěstě nebo Ukradeným Vánocům (těm hlavně) ani po kotníky. Hororové a strašidelné prvky působí naroubovaně za každou cenu, od půlky začne být děj strašně natahovaný a energie a tempo se z něho v podstatě vytratí (a už se neobjeví). Bohužel, ani hudební veterán Coulais se nezmohl na víc než jen pár zajímavých hudebních momentů. Hudba paradoxně funguje lépe samotná než s filmem... Selickovi každopádně chybí nápady a Burtonův dohled, který by Koralíně zajistil elegantnější průběh, žánrovou čistotu a dostatečné fantazijní zázemí. A taky lepší tah na branku... (17.07.2009)

Trochu jsem měl obavy, když se snímek pomaleji rozjížděl a svým příběhem se viditelně snažil zaměstnat především divákovu fantazii a trochu i trpělivost, ale přibývající minuty jakékoli pochyby úspěšně smazávaly a já jsem byl s konečnou podobou čím dál více spokojený. Jasně, není to žádný Miyazaki, chybí tomu poutavé skladby Dannyho Elfmana a celá zápletka nevyzní nijak extra libozvučně, ale pořád je tam to kouzlo, nápaditá myšlenka a velmi originální zpracování, což je u animáků vždycky to nejdůležitější. Oscarová nominace je dle mého naprosto zasloužená a mluví v podstatě za vše.. (15.10.2012)