Někdo se dívá

Pro mě nostalgický snímek, na který jsem se dívala tajně, když jsem byla v pubertě a naši nebyli doma, uznejte, že v té době, jsem z něho musela být značně ,,vypleskaná". Z dnešního pohledu úsměvně působí, nejen sledovací vybavení, přes celou místnost, ale hlavně změna Williama Baldwina, z vysportovaného sexy zajíčka, v pána v letech s velkým pupkem. Sheron Stone, můžu v jakémkoliv filmu. Mimochodem dobře zvolený hudební podklad. (17.03.2012)

Niekto sa pozeral, ja som sa tiež pozeral a veľa ľudí to tiež videlo. Pochybný pokus o vyťaženie maxima z popularity Stone a jej predchádzajúceho "erotického" hitu nebola ani zďaleka taká strašná, ako sa všetci báli. O čom to bolo si už asi nespomeniem, len som to videl v dobe, keď Základný inštinkt a veľký rozdiel som medzi nimi nevidel. Dnes to už vidieť nechcem. (25.06.2012)

Ačkoli mi s odstupem let žánr erotického thrilleru přijde směšný a veskrze jím opovrhuji, nemyslím si, že by konkrétně tenhle film byl vyloženě špatný. Milostné scény - kromě toho, že mi tam přijdou v podstatě zcela zbytečné - jsou sice trapné, není to ani trochu napínavé, většina dialogů a hereckých výkonů za moc nestojí (a obzvlášť hrozný mi přijde český dabing, ve kterém jsem to zhlédnul - Jana Paulová coby Carly Norris a Jiří Schwarz jako Zeke Hawkins fakt ne-e), a to závěrečné rozuzlení je takové nijaké a mdlé (měli tam podle mě nechat ten původní konec, kdy by se ukázalo, že vrahem byl Zeke), ale přesto si myslím, že ten film něco do sebe má - výchozí situace (ženská hrdinka na nové adrese v ohrožení) je dramaticky velmi nosná, má to dobrou kameru, která se vyloženě vyžívá v detailních záběrech na tvář Sharon Stone, které to zde v jejích 35 letech mimořádně sluší, a samotný nápad s domem prošpikovaným skrytými kamerami je prostě výborný (připomnělo mi to kdysi hojně medializovanou kauzu šmíráka z Jihlavy - ostatně možná se ten chlapík inspiroval právě tímto filmem, a osobně bych se vůbec nedivil tomu, kdyby podobných skrytých kamer v pronajímaných bytech bylo u nás víc, akorát na ně zatím nikdo nepřišel - zkuste si na to vzpomenout, až se budete večer dívat v koupelně do zrcadla). Myslím, že vidět to tenkrát v kině na velkém plátně v původním znění mohlo být hodně fajn - s odstupem let v telce a českém dabingu už to bohužel ale není ono. UPDATE 23.7.2023 - Na podruhé po pár letech mi to už přišlo strašně nudné, ačkoli jsem to nově viděl v původním znění, které je přece jen o něčem jiném než hrozný český dabing. Myslím, že problém byl už ve sračkovité Levinově předloze, podle které nikdy dobrý film vzniknout nemohl. Není to vůbec napínavé, spíš jen trapně rádoby erotické, ale všechen ten sex tam působí strašně uměle, a v dnešní době je to hlavně jedno velké devadesátkové retro (s krásnou Sharon Stone a herecky příšerným Baldwinem), které za vidění už moc nestojí. (21.03.2020)

Sharon Stone se pokusila navázat na svoje erotické úspěchy a opět se objevila v roli sexuální dračice, kterou v moderní věžní budově pronásleduje pomocí nainstalovaných kamer tajemný vrah. Že onen tajemný vrahounek bude divákem nechtě odhalen už po prvních deseti minutách, vlastně hovoří v neprospěch tohoto erotického thrilleru, který se nepovedl tak, jako jeho předchůdce Základní instinkt. Scénář opětovně obstaral renomovaný Joe Eszterhas který tentokrát nedosáhl kýžené sofistikovanosti, ale režisér Phillip Noyce a Sharon Stone byli v ideální formě. Stoneová  měla smůlu jen v tom, že mezí ní a jejím hereckým kolegou Williamem Baldwinem to vůbec nejiskří. Erotické scény dokonce nechtěně působí komicky. Tajemný ráz s příměsí originality dal dohromady podívanou určenou zejména příznivcům Sharon Stone. (22.01.2009)

Erotické thrillery bodovaly už v osmdesátkách (Žár noci, 9 a 1/2 týdne, Osudová přitažlivost, Smyslná orchidej) a s úspěchem Základního instinktu se tenhle žánr přelil i do první poloviny devadesátek. Douglas přihodil Skandální odhalení, Stone natočila Někdo se dívá, Willis si střihl Barvu noci a Verhoeven s Eszterhasem to dorazili s Showgirls. Eszterhas je podepsaný i pod Někdo se dívá (ano, napsal tři erotické thrillery během tří let), pro který adaptoval méně známou knihu Iry Levina, jehož majstrštyky Rosemary má dětátko a Stepfordské paničky připomíná motivem ženské hrdinky přicházející do nového prostředí, kde se ocitne v ohrožení. Scénář, režie ani Stone nemají drajv Základního instinktu (femme fatale šla Stone o dost lépe než naivka), místy je to vší tou snahou být sexy docela legrační, ale prostředí výškové budovy i šmírácká zápletka s kamerovým velínem mě baví a přijdou mi cool i po letech. (21.01.2020)