Co si ušít do výbavy

Plný dům starých bab vzpomínajících na minulost a jedna mladá, pro kterou ty staré šijou deku. Při té příležitosti se dozvíme, jak která z těch švadlen žila, kotrmelce a pády, ale i nějaké to štěstí. A mladá Finn má v hlavě dost guláš a zoufale se stébla chytá, aby se životem uhrála alespoň plichtu. Poslouchá příběhy těch starých ženských, které už dávno ví, že ta plichta je vlastně výhra a ne každý má to štěstí ji uhrát. A pomalu protřednictvím těch vyprávění skládá střípky té "své" mozaiky. Přestože jde o poeticky laděný film, líbil se mi dost, tímto stylem uchopený příběh se málokdy vidí. Babky to hrajou všecky velmi dobře...80% (05.03.2015)

Zvučné a skvělé herecké obsazení, zajímavý feministicky laděný námět, skvělá kamera Janusze Kaminskiho podpořená hudbou Thomase Newmana, na druhou stranu tápající režisérka Jocelyn Moorhouse, která nedokázala diváka chytit za srdce, pravděpodobně vinou jejího prvoplánovitého a především neúčinného sklouzávání ke hře na city v televizním stylu. Výsledkem je bohužel pouze průměrný koktejl vzpomínek láskou zklamaných starších dam a citově rozpolcené Winony Ryder. (14.09.2013)

Povídkový vzpomínkový film starších žen, které vypráví o radostech a strastech manželstvích či jejich tajemstvích s milenci.. Spojujícím článkem je roztomilá Winona Ryder jako nervózní rozpolcená budoucí manželka.. Příjemný televizní film pro ženy u klubka vlny a rozpleteného svetru s horkým kakaem :-) (21.12.2013)

I když to na první pohled vypadá jako hodně ženský film, a on také hodně ženský je, přece jen hlavní postavy jsou tu ženy, tak třeba pohledem Winony se řeší problémy, které může mít i muž. Nejistota toho, co člověk vlastně očekává. Tohle se mi líbilo, to přemítání, ta jasná odpověď v závěru už tolik ne. (23.01.2018)

"Televizní" romantické drama, okořeněné výborným obsazením, toť vše. Vzpomínkový film, kde je taková spousta postav, že jsem se v těch výletech do minulosti ke konci již trochu ztrácel. Ono by jen tohle až tak nevadilo, ty "flashbacky" však neměly žádný význam, ba ani pointu. Prostě se tam jen tak objevovaly. Konec vyzněl když už ne trapně, tak alespoň tuctově. Ne, tohle si již vícekrát nepustím, ani kvůli nádherné Winoně, jejíž Finn je po celou dobu roztomile nervózní. (12.11.2008)