Jak si nevzít princeznu

Chudší bratříček filmu Princezna zakletá v čase. Či spíše jiná (nižší) liga. Což mi přijde takové "dávej pozor, co si přeješ", protože jsem si tenkrát přál věci typu "záměna těl, fantastická cesta do těla, dvojníci, klonování, cestování v čase, paralelní světy, svět je jen virtuální realita, atd." Cestování v čase je sice téma vděčné, ale dost obtížné na napsání. Místní vzpomínají na Shreka, já si vzpomněl na Zpátky do budoucnosti 2. Postavy měly dobrý potenciál, ale promarněné - ústřední dvojice měla perfektně našlápnuto na mnou oblíbené enemies to lovers (zejména v dětských scénách). Padouši by mohli být také efektivnější a ne v samém závěru "stroj času" klidně půjčit hlavním hrdinům. Promarněné byly i postavy sudiček, pokud člověk ví vše, co se stalo a stane, tak se z toho dá vyždímat i víc. Možná by neškodilo přenechat post vánočně-pohádkového režiséra někomu novému. Cením efekty bran a neotřelou podobu princezny, což je evidentně ostatním lidem spíše trnem v patě. (07.02.2022)

Toto je film, u něhož jsem si uvědomil, jak nesnesitelně otravné mi už přijde to ohrané české pohádkové klišé, že největší zlo na světě byly (jsou) předem domluvené sňatky (byť v tomto případě jaksi domluvené nadpřirozeným způsobem, ale to na věci nic nemění), a jediná správná cesta je ideál romantické lásky v moderní podobě, která se zrodila někdy v 19. století. Ne že bych chtěl někomu upírat právo na výběr (celoživotního) partnera (pak se ale nesmíte divit 50 % rozvodovosti), jen se domnívám - mj. na základě vzpomínek na vlastní četbu pohádek v dětství (to by ovšem filmaři museli taky šáhnout jinam než k Erbenovi, Němcové nebo Ladovi) - že česká literární pohádka byla výrazně nápaditější a přetékala množstvím jiných, dramaticky výrazně zajímavějších motivů, než je něco tak fádního, jako něčí svatba, do které se princi nebo princezně, případně oběma současně, nechce - takový chudáčci, jejich starosti bych fakt chtěl mít! musí se u toho člověku honit hlavou. Skutečně mi přijde otravné, jak jsou nám - kvůli té panující scenáristické bídě, byť kdo se vlastně prosil každý rok o novou pohádku? - stále servírovány ty samé pohádkové ingredience, jen sem tam ozvláštněné něčím novým, aby se neřeklo - v tomto případě těmi sudičkami, u nichž jsem si pro změnu uvědomil, jak bolestně filmově konkrétní podobu zde dostaly, protože to je podle mě přesně ten typ pohádkových postav, které si každý představoval v duchu po svém, a dát jim podobu tří zestárlých českých hereček navlečených v kostýmech, které připomínají něco mezi řeholním hábitem a burkou, nebylo podle mě nejšťastnější, a podobnou výtku stran nevěrohodnosti by šlo směřovat k více věcem v tom filmu. Moc mi nesedlo ani obsazení jako celek a souhlasím s názorem, na který jsem zde narazil, že Adamczyk a Fialová byli pro své role už staří, a vyloženě mě tam iritoval ten slovenský zrzek Ľuboš Kostelný, na kterého mám osobně alergii. A hodně mě zaujal drtivý odsudek, který vůči tomu filmu projevil xxmartinxx a mnozí další - myslím, že pokud mi než film samotný přijde zábavnější si o něm číst uživatelské recenze na ČSFD, tak je asi fakt něco špatně. (28.12.2021)

Když už se nevěnuji nejmenším divákům a zvolím téma cestování časem. Když mám slušný nápad, obstojné exteriéry i kostýmy. Když mám celkem kvalitní herecké obsazení a mám další kladná když, tak to přeci neposeru, ale stalo se. Hloupě napsané postavy, kde je skoro každý hňup, nepřirozeně se chovající jak vypuštěný z ústavu. Nechám tomu trochu důstojnosti a chci pohádku úsměvnou a ne směšnou. No tak snad příště. Zavděčit se všem nejde, ale šaškováním si to najde minimum příznivců. (26.12.2021)

Možná jsem ovlivněná poměrně nesympatickou ústřední dvojicí, že mně milá pohádka připadá taková nějaká nemastná-neslaná, nepříliš veselá, poloamatérsky nasnímaná a mizerně zahraná - bez jiskry a bez nápadu, který by kreativně rozvinul, ale zároveň i logicky ukotvil základní dějovou osnovu, aby se prostor a čas měly oč opřít. Nemůžu říct, že by byla úplně špatná, jen nenacházím žádný důvod, proč bych ji měla nějak zvlášť obhajovat a vyzdvihovat. (21.01.2022)

Štědrovečerní defekt motýlích křídel, který nemá šanci zaujmout, ani kdyby momentálně zaostalý Děrgel snědl sudičku Naďu, protože si ji kvůli její vysmátosti spletl s lečem. Chybělo tomu dost věcí, ale ze všeho nejvíc humor. Zatímco vrcholem toho situačního bylo někoho něčím majznout po hlavě, o verbální se nikdo ani nepokusil. A hlavně, nechápu smysl pohádky, před kterou si malé děti musí přečíst Povahu prostoru a času od Stephena Hawkinga a Rogera Penrose.. (26.12.2021)