Nejhorší obavy

Většina lidí věří, že 20. století bylo pošlapáno válkou mezi komunismem a fašismem. Dnes už víme, že to tak není. Komunismus byl hnutím blbců a následovníci Marxe už zmizeli z povrchu země, zatímco následovníci Hitlera jsou tady pořád. Hitler měl velkou nevýhodu. Žil v době, kdy fašismus, stejně jako virus, třeba jako virus HIV, potřeboval silné nositele, aby se mohl rozšířit a právě Němci byli tím nositelem. Ale kromě své síly, nemělo Německo už nic, svět byl pro něj příliš velký. Svět se ale změnil. Globalizace. Kabelová televize. Mobilní sítě. Internet. Dnes je svět mnohem menší. A virus už nepotřebuje silných těl nositelů, aby se mohl šířit. Teď se virus může šířit virálně, vzduchem. Říkalo se, že Hitler byl šílený, ale Hitler vůbec nebyl šílený, on byl jen hloupý. Neválčí se přece s tak velkým nepřítelem jako je Rusko a USA. Udělá se to tak, aby Rusko i USA válčili sami mezi sebou a zničily se navzájem. Film nabízí silné ale i slabé momenty, vše zazdívá patetický konec prošpikovaný strašnými nesmysly, ale ta část, kdy má dojít k poslední válce, to mělo takové koule, že jsem úplně zapomněl dýchat. (05.10.2013)

Možno z veľkej časti z nostalgie mám ryanovky rád. Fordove (JASNÉ NEBEZPEČENSTVO, VYSOKÁ HRA PATRIOTOV) ako aj Baldwinovu (HON NA PONORKU). Táto nie je zlá, ale prišla mi trochu plochá. Námet fajn, ale hlaný hrdina ako "úradnicka krysa" potrebuje lepšieho predstaviteľa, aby utiahol takýto druh filmu. Navyše záporákov je priveľa a sú nevýrazní. Trilerovú atmosféru vytvára predovšetkým hudba Jerryho Goldsmitha. Nie zlé, ale málo výnimočné... (04.11.2012)

První polovina je slabší. Příběh se pozvolna rozehrává, napětí ještě není na scéně a najdete zde spoustu zbytečností, které bych při adaptaci Clancyho románu - který jsem bohužel nečetl - určitě vynechal a nahradil je něčím podstatnějším. Třeba milostný vztah jedné slečny k Jacku Ryanovi, který nemá pro děj filmu vůbec žádný význam a zaplácává zbytečně stopáž, která mohla být vzhledem k šíři Clancyho díla lépe využita. Druhá polovina už je svěžejší. K vidění je hned několik výborných scén a o napětí rozhodně není nouze. I Ben Affleck jako začínající Jack Ryan se osvědčil. Raději dám slabší 4 hvězdičky, protože 3 jsou zase málo ;-) (09.07.2003)

Jedna z nejkrásnějších Goldsmithovýcý melodií, zajímavá kamera (hlavně co se barevnosti týče), a několik vydařených scénáristických překvapení. I přes to má Sum of all fears dost konvenční děj o napětí USA a Ruska, u kterého jsem se hlavně ke konci už celkem smál. Dopustím se spoileru - moment, kdy Ben Affleck pronikne do Pentagonu a začne sám jednat s ruským prezidentem byl už trochu za hranicí přijatelnosti...Ale jinak je to solidní řemeslo, které rozhodně neurazí. (31.01.2015)

Ben "Keflek" (jak se v naší partičce napůl hanlivě říká od doby kdy se začaly veřejně propírat jeho celonoční tahy s kolegou Damonem, které mu nakonec JLo zatrhla, ke kterým se zase s chutí vrátil potom co si JLo zatrhla nehet a odtrhla se a skončil u přesvědčení, že jeho tělo je chrám a on už není nejmladší:)) mě pomalu ale jistě přesvědčuje, že není jenom floutek se skvělou vizáží. Clancyho romány se mi líbí, John Clark hraný Lievem Schreiberem byl příjemným překvapením, o to příjemnějším, že Affleckův Jack Ryan byl rozhodně lepší než Alec Baldwin v Honu Na Ponorku. O Morganu Freemanovi je škoda se rozepisovat, svoji roli Ryanova mentora ztvárnil klasicky skvěle, stejně jako starý agent KGB Anatolij Gruškov (Michael Byrne), oba prezidenti (James Cromwell a Ciarán Hinds) nebo záporák numero uno Alan Bates alias Herr Dressler. Tihle chlapi vypadají ve svých rolích přirozeně, čímž získává prožitek z filmu na síle. Je totiž dost lehko uvěřitelný. Takřka ke všemu hraje výborný soundtrack z dílny Jerryho Goldsmithe, i když vrcholná scéna je podkreslena jinou hudbou - možná nejhezčí operní árií jaká kdy byla napsána - Nessun Dorma z Pucciniho Turandot. (31.01.2003)