Hledám Amy

Velmi netradiční romantická komedie. Kevin Smith se trochu zklidnil a až na dva vtípky na začátku (obligátní utahování ze Star Wars a geniální parafráze scény z Čelistí) se věnuje hlavně postavám a příběhu, který je jak originální tak i velmi zábavný. Dialogy jsou tradičně dovedené k dokonalosti a nikdy nesklouznou do trapně vulgárního "prcičkovského" humoru - na tom mají samozřejmě velkou zásluhu také herci, obzvlášť Ben Affleck je skvělý (ano, ten Affleck o kterém jste si mysleli že hraje hůř než maminčino žehlící prkno). (08.11.2006)

*** a půl. Velmi poutavě a zajímavě vystavený hlavní trojúhelník vztahů. Skvělé a postupně se vyvíjející charaktery postav a chytrý a vtipný scénář s excelentními momenty. Vše je obohaceno o odvážné, opravdové dialogy bez servítek, jejichž podstatou je dost často sex. Hlavní postavy se o tomto tématu dokáží bavit tak, že Vás to bude zkrátka zajímat a přitahovat a budete zvědavi, jak se jejich hovory a vztahy budou vyvíjet dál. I člověku, jako jsem já, který je úplným opakem postavy, kterou ztvárnila Joey Lauren Adams, tyto ostré dialogy a styl příběhu zaimponoval. V něčem jsem se s ní i tak ztotožnila. Dokázala jsem ji pochopit, protože mi nápadně připomínala jednoho, mě velmi blízkého člověka. Několika minutový hlasový projev Lauren Adams mě utvrdil v tom, že jako zpěvačku bych ji nejspíš v oblibě neměla. Samotná písnička byla hezká. Její hlas mi však zněl jako nějaká nepovedená mutace Miley Cyrus a Hilary Duff. Hledám Amy je nápaditá, milá, pravdivá a smutná. Na závěr - ta pusa od Bena byla okouzlující:) (25.02.2010)

Život vedle toho, že je jako bonboniéra je také jako puzzle. Každý hledáme toho druhého, kdo by doplnil chybějící dílek naší skládačky a stal se tak součástí mozaiky zvané život. Každý hledáme svojí Amy. Kdysi dávno ještě před nezapomenutelnou mezidruhovou erotikou ( Clerks 2 ) Kevin Smith natočil malé nenápadné romantické drama. Pochopitelně se tu vyskytuje větší množství vulgarit, vtipů a Jay a Silent Bob ale hlavním tématem je láska a vážnější nota, než jsem u Smitha zvyklí. To vše korunované nezapomenutelným koncem. 9/10 (24.10.2008)

Kevin Smith zjevně ujíždí na vyšinutých postavách, o kterých dokázal své diváky přesvědčit, že jsou tak nějak opravdovější než existence z filmů jiných, protože je zajímají pitomosti nejen popkulturní, napadají je "sprosťárny", které kolikrát i realizují, otevřeně se baví o sexu a dokonce mají chyby, např. jsou paranoidními, sobeckými, egoistickými idioty, žárlivými psími ocásky či k nalezení vlastní sexuality se prošukávajícími ženštinami. Subjektiv na takových postavách tolik neujíždí, ač uznává, že je s nimi větší legrace než s upravenými, vzdychajícími krasavci. +++++ Fascinuje ho, že lidé tu užívají slova "realistické" či "ze života". Snad si též nejeden vztah zhatili tím, že doufali srovnat se s bouřlivou sexuální minulostí své partnerky a odcizením kamaráda tak, že jim navrhnou společný sex, penis i konečník. Subjektiv nepojal podezření, že by Smith snad o nějakou realističnost, vyjma postavy Amy (snad?), usiloval. Prostě se jen baví vršením, přeháněním a nemístnou aplikací úvah všelijakých všude queer a útlak žen vidících intoušů, aby oživil tuctový vztah zničený nepravděpodobným finále. Psina? Či psinka? (09.09.2014)

Trochu slabší dílo pána Smithe. Je pravda, že Smithovi nevadí říkat věci naplno a nevím jaké měl reakce na toto dílo v konzervativní Americe. Opět se tu moc mluví, příběh mě moc nezaujal, ale nejvíc jsem tu postrádal humor a především dvojici Jaye a Boba, kteří se tu objevili jen na chvíli, takže šlo spíš o takové zvláštní romantické drama, než že by se u toho člověk smál. (24.10.2014)