Kontakt

Nejvíc se mi na tom líbila konfrontace střízlivé osoby, opírající se o fakta, s něčím vědecky nevysvětlitelným, čemuž lze jen věřit. Když byla Jodie Foster nechtěně přinucena převzít McConaugheyho rétoriku o víře, tak to byl hodně silný moment. A díky němu dostala McConaugheyho postava konečně smysl. Natočené to bylo hezky, nejsilněji na mne ale působila smrt otce hned ze začátku. Samotná scénka po průletu červí dírou mne trochu zklamala. A dost mě iritoval John Hurt v roli jakého nejvyššího ilumináta, nebo co to mělo bejt. (05.01.2015)

Scénář: James V. Hart, Michael Goldenberg .. Bůh prostě není, jen si ho vytvořilo lidstvo, když jim bylo smutno. __ Dobrý nápad, ovšem úlisná režie, moře schématických klišé a těžkopádná délka uberou dosti bodů. Stejně tak náboženské kecy okolo zachyceného signálu a posuzování vhodnosti kandidátů podle množství jejich víry před prvním poklusem odcestovat. Pokus druhý je rozhodně vizuálně zajímavý, ovšem sentimentální kontakt nějaké vyvrcholení úplně pohřbil a tečka v podobě zatajeného osmnáctihodinového záznamu už nepříjemnou pachuť nezvrátila. Jiná nenápadná sci-fi z téhož roku - Gattaca - je mnohem lepší a chytřejší. (13.10.2007)

Sci-fi, které se dá věřit. Zemeckisova urputná orientace na hlavní ženskou hrdinku, s níž se opakovaně vracíme do jejího dětství, může být zpočátku úmorná a zdlouhavá, ale nakonec je to právě psychologický portrét odstrkované ženy plnící si své životní sny, který vyprávění dominuje a připravuje solidní emocionální základy pro závěrečnou intradimenzionální nadstavbu. Těžko sice soudit, ale politicko-společenská hysterie ohledně navázání kontaktu s okolním vesmírem je znázorněna velice autenticky a inteligentně, a přestože tempo by chvílemi prohrálo v rychlosti i s profesorem Xavierem, závěr je natolik povedený, oslovující a vizuálně půvabný, že úspěšně zacvakává všechny průběžné nedostatky do přesvědčivého a smysluplného systému - a takových sci-fi není opravdu moc. (07.03.2017)

Jakmile stopáž snímku přesáhne 2 hodiny, mám velký obavy, že mě zachvátí nuda a budu se jen silou vůle držet, aby můj prst nestiskl šipku doprava. Kontakt je jeden z mála filmů, kde jsem tenhle stav vůbec neměla. A to i přes fakt, že většina snímku je ve stylu: dlouho se bádá a poslouchá šustění z radarů, pak se ještě chvíli bádá, další šustění, pár dialogů o víře a vědě, bádání, šustění, další dialog, další bádání, jinej druh šustění a podobně. Jistě je to i zásluhou neskutečně do role zažraný Jodie Foster, že si Kontakt udrží pozornost od začátku do konce. Pak je tu taky docela zajímavá myšlenka, nebo aspoň jak jsem jí pochopila, jestli se dá na vědu pohlížet jako na druh víry. Do toho si připočtěte pár pěknejch hereckejch výkonů a krásně udělanej konec v rotující kouli a máte tu netypickou, zajímavou a inteligentní sci-fi, co má hodně co nabídnout. A na konec jednu hlášku, co mi utkvěla v paměti... (Po nalezení několika tisíc papírů s mimozemskými daty. "Co je to?" "Může to být cokoliv. První vydání Encyklopedie Galactica." "Instrukce pro nás ohledně kolonizačních procesů." "Mojžíš a jeho bilion dalších přikázání.") (02.11.2011)

No ano, Hollywood v tom nejlepším smyslu slova... Tak si představuji výbornou inteligentní sci-fi, kde je krom všech těch potřebných klišé i troška toho >sci< . "Možná to byl sen, možná je to kontakt". Baže... . . . J.F. snad nemůže hrát špatnou roli ve špatném filmu. Výborně! . . . Čtyři hvězdičky tedy a tu pátou jsem nedal jen za ty klišé... - - - P.S. Jo - a ve vesmíru samozřejmě nejsme sami. Ale nikdy se nepotkáme! Není důvod... °-/ (13.09.2005)