Cesta do pravěku

Když jsem byl dítě, tak to začalo běžně, ale pak ta cesta do pravěku... Ale nápad to nebyl nový, jen jsem o tom tehdy nic nevěděl. Ahc jak je dítě slabé a nevědoucí, než se dostane k dějinám tohoto pohledu na minulost. K. Zeman má lepší filmy - Na kometě či Ukradená vzducholoď, to jsou filmy, kde chyby vidět nechci, neb mě táhnou dobré věci a ty je jasně předčí. (25.09.2010)

Zeman je Zeman a Spielberg je Spielberg. Oba jsou mistry svého oboru a své doby s jedním drobným rozdílem. Zeman je typickým českým selfmademanem s chytrými nápady a šikovnýma rukama, pro kterého byly VŽDY stejně důležitý příběh i technické prostředky. Spielberg je americkým selfmademanem (první a výrazný rozdíl) s chytrými nápady (i když někdy záměrně podbízivý – druhý rozdíl), který využil nových prostředků, a především u jeho filmů dominuje buď příběh nebo technické prostředky, v lepším případě je jedna část vizuálně bombastická, druhá narativní (třetí a poslední rozdíl, který mě momentálně napadá). Ale zpět ke Karlu Zemanovi. Spolu s Milošem Macourkem a Adolfem Bornem (třetí díl Macha a Šebestové) byl prvním, kdo mi řekl, že existovaly jakési druhohory a v nich jistí tvorové abnormální velikosti, v rámci čtvrtohorních dobách ledových potom studenomilná fauna a v druhém případě i jistý pan Huml. Cesta do pravěku se rázem přidala k Jaroslavu Foglarovi a Alexandru Dumasovi. Dnes na ní oceňuji především její didaktický ráz. Zatím co na školách se uplatňuje v rámci pravěku Thomsenova trojdobá periodizace (a člověk v rámci nich), Zeman volil popis geologického vývoje, který pokládám pro nižší dětský věk a jeho vnímavost za vhodnější. Dobrodružný příběh o partě kamarádů a odnesené poznání ze zhlédnutého filmu staví Cestu do pravěku vysoko nad Jurský park (pochopitelně 1). Zeman sice ukázal červené šátky, ale dokázal podobně jako Oldřich Lipský ve filmu Ať žijí duchové, že jsme zapomněli, jak se konkrétní dětská organizace jmenuje, a tím vytvořil nadčasový film. Jediné co mě na tomto filmu trochu mrzí, že hudbu k němu nesložil Zdeněk Liška (pozdější Zemanův spolupracovník), hudba pozdního E. F: Buriana nebyla moc nápaditá a místy lacině dobrodružná či naopak patetická, což by nemuselo být na škodu, ale postrádala originalitu, kterou se právě Zemanovy filmy vyznačovaly. (06.02.2004)

"Je škoda, že pošel. Mohli jsme si ho ochočit." Já jsem v mládí rovněž neměl žádné námitky proti ochočení stegosuara, ale poznávat život v pravěku bych se kvůli tomu nevydával. Pro jednou však taky mohu učinit výjimku, proplout jeskyní a vyfotit se s mamutem, srstnatým nosorožcem, smilodonem, uintatheriem, phororhacosem, pteranodonem, edmontosaurem, brontosaurem, struthiomimem, styracosaurem, ceratosaurem, trilobitem a dalšími bývalými obyvateli naší Země. Ani jako malému mi sice žádná ze zobrazených potvor nepřipadala ani trochu živá, ale ten pravěk vytvořený s předpotopní filmařskou technikou musím ocenit i já. (09.12.2015)

„Život sa stále mení. Ako morské vlny. A tak to pôjde celé veky. Donekonečna.“ Filmy s monštrami tu samozrejme boli už pred legendárnou CESTOU DO PRAVEKU (1955), ale príšerky v KING KONGOVI (1933) a STRATENOM SVETE (1925) boli predsa len o niečom inom. Vizionársky režisér Karel Zeman (neskôr nakrútil ešte bomby VYNÁLEZ SKAZY/1958 či UKRADNUTÚ VZDUCHOLOĎ/1966) neuprednostňuje akciu, väčšina konfliktov medzi ľuďmi a pravekými zvieratami sa končí skôr, ako sa poriadne začne (hrdinovia skrátka utečú alebo odplávajú o pár metrov ďalej), nikto z nich nie je zožratý Tyranosaurom Rexom a najhrôzostrašnejšia časť česko-slovenského filmu si vystačí s jednou jaskyňou pravekého človeka a strašidelne vychládajúcim ohňom (pozrite, nestojí tamto?). Mrazivá atmosféra, ponorená do ticha vládnuceho naprieč celou pustou krajinou (že by Stanley Kubrick v opičom prológu 2001: VESMÍRNEJ ODYSEY odpisoval?), patrí k najprepracovanejším, aké som kedy vo filmoch videl (bez ohľadu na rok výroby, žáner a krajinu) a slabší scenár (štyria chlapci putujú krajinou, objavujú záhady a potom sa vrátia domov) neprekáža. Ale baviť sa o tom, že Spielberg v roku 1993 (JURSKÝ PARK) nemal čisté svedomie, je naivné (nikto nemá patent na dinosaurov, ani Karel Zeman). (26.02.2006)

Absolutná klasika českej fantasy školy. Karel Zeman prinášal vo svojich filmoch čaro fantázie i v časoch komunistickej diktarúry, kedy sa muselo žiť hlavne v reálnom socializme. Jeho diela som vždy považoval za výnimočné. Ako sám názov tohto snímku napovedá, tento krát nás zavedie spolu so štyrmi mladými bádateľmi na exurziu v čase. Prejdeme rôznymi etapami vývoja Zeme a života na nej. Samozrejme, že to nemá animácie typu "Jurský Park", ale keď uvážite, že film bol natočený v ČSSR desať rokov po vojne, tak ho musíte štedro oceniť. Ja dávam štyri hviezdičky! **** (06.02.2008)