Mňága - Happy End

Je pěkné vidět mysteriozní dokument o kapele z Valmezu, z mého rodného města. Ale mé hodnocení není ovlivněno tím, že jsem valmezák, ale tím jak skvělým nápadem (tou obrácenou logikou) tenhle filmeček vyniká. Opravdu jsem se při sledování zasmál. Ano, je zde Rok ďábla (taky tento film mám rád), který měl pravděpodobně větší rozpočet atd..., ale tohle bylo srdcová záležitost a pro diváka, který o kapele ví alespoň něco, to je opravdu krása. Ukázka z filmu Zdeňka Trošky byl vrchol všeho, to bylo opravdu něco geniálního :D...A Petr Fiala s tím jeho ananasem to byla třešnička na dortu. (17.10.2011)

Keďže mám rád rock-ovú a metal-ovú hudbu, nebol to pre mňa na zhliadnutie úplne zlý fiktívny dokument, ale mám radšej trošku iný štýl humoru. Zo začiatku ma to skoro vôbec nebavilo, ale keď prišla pasáž k akože životopisnému filmu "Slunce, seno a Žďorp", tak som sa konečne pobavil. Výkony Zdeňka Trošku, Mareka Vašuta a Mareka Brodského do danej scénky výborne zapadli. "Scéna s výsluchom", pojedanie trampky a Troškove komentáre ("lampička sa stala jednajúcou osobou" alebo "ať se staraj o muziku a tohleto nechaj na nekom iným" sú veľmi podarené). ale celkovo tam bolo viac hluchých miest, takže len za 2. (17.06.2023)

"Použili jsme počítačový program na tvorbu kapel Band-maker. Tak například vznikla ABBA nebo Sex Pistols." Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsem býval častým návštěvníkem koncertů Mňágy a případně i Žďorpa, ale přesto jsem nikdy nezaznamenal, že by ječící fanynky hromadně nabízely zpoceným hudebníkům své kalhotky. Ani ty zahulené sály mi nenapověděly, že vidím nejslavnější kapelu, jejíž megakoncerty byly beznadějně vyprodané a Troška o ní natočil úspěšný film. To ale nevadí, protože Zelenkovy mystifikační dokumenty o mých oblíbených kapelách mě vždycky bavily, takže nikdy nezapomenu na koncert Slepého střeva bez zpěvu, nadupaný konkurs, zpívající ananas, hudbu k aerobicu ani na Chinaski v námořnických oblečcích. Prostě už věřím tomu, že to tak skutečně bylo a kdo tomu nevěří, ať se na to podívá. Důkazy jsou nezvratné. (10.07.2017)

Má nejoblíbenější kapela a jeden z nejoblíběnějších režisérů se dali dohromady a vznikl tenhle klenot. Kolika lidem jsem musel před 15 lety vysvětlovat, že se Mňága, která mimochodem loni oslavila 25. výročí, fakt nerozpadla. Při čtení kometářů cítím potřebu zdůraznit, že tohle nebyl první Zelenkův počin na poli hudebně-dokumentární mystifikace, nějaké cvičení před Rokem ďábla, jak si mnozí myslí. Už dříve vznikl pro televizi podobně laděný „dokument“ o Visacím zámku! 2 ZAJÍMAVOSTI (se spoilery): ne vše ve filmu je pouhá fikce, např. geniální scénka s Vašutem a Brodským má reálný základ, Petr Fiala se na gymplu opravdu vsadil, že sní tenisku a menší část skutečně snědl. ***** Frontman Mňágy Petr Fiala v biografické knize Z nejhoršího jsme uvnitř, mapující (pre)historii kolem Mňágy v letech 1984 - 93, uvádí záznam z deníku k natáčení alba Radost až na kost. V něm se píše: „... Cpeme se a díváme se na skvělý pseudodokument o Visacím zámku. Je to síla. Smíchy se válíme po zemi. ...“ Zápis je ze 7.7.1993, kdy ještě hoši z Mňágy jen stěží mohli tušit, ze za pár let ten samý režisér natočí neméně povedenou taškařici také s nimi. (13.01.2013)

Velmi povedený film, který by jako mystifikační dokument obstál i v dnešní době. Můj dojem bohužel maličko pokazilo to, že jsem o mystifikaci už předem věděl. Ale to je jen drobná vada na kráse a chyba spíše má, než filmu samotného. Každopádně je třeba ocenit spoustu skvělých hlášek, nápad, výkony neherců a také hudbu, kterou sice nějak moc neposlouchám, ale přesto považuji za kvalitní. Bonusem navíc už je pak přesah do kritiky hudebního průmyslu a povrchnosti fanoušků. (01.01.2011)